18 C 158/2023-45 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím jako dlužné částky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 16. 12. 2009. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou výše uvedeného dne smlouvu o půjčce na částku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti, což stvrdila svým podpisem, a kterou se zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 25 080 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách. Smlouva zanikla uplynutím doby 60 týdnů od data podpisu tj. 9. 2. 2011. Ke dni podání žaloby dluží žalovaná na jistině částku 30 000 Kč a na souhrnném poplatku 6 452 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení žalované pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na přechodného věřitele [právnická osoba] S.á.r.l. s účinností ke dni 1. 7. 2015. Tato změna věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo s účinností k témuž dni k postoupení žalované pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni. O tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 11. 9. 2018. Žalovaná uhradila pouze částku 18 628 Kč před postoupením pohledávky a ode dne postoupení pohledávky žalovaná již ničeho dalšího neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované upomínku před podáním žaloby dne 26. 4. 2023. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 16. 12. 2009 soud zjistil, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela tuto smlouvu, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit včetně souhrnného poplatku ve výši 25 080 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 930 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 210 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí úvěru v hotovosti. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na přechodného věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 a její přílohy soud zjistil, že přechodný věřitel postoupil žalovanou pohledávku na žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a podacího archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky na přechodného věřitele a současně vyzvala žalovanou k úhradě částky 36 452 Kč do 10 dnů ode dne doručení. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018 a podacího archu soud zjistil, že přechodný věřitel informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 26. 4. 2023 a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 36 452 Kč nejpozději do 9. 5. 2023. 6. Z předložených listinný důkazů soud zjistil, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce dne 16. 12. 2009. V ní se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit kromě jistiny také souhrnný poplatek ve výši 25 080 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 930 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 18 628 Kč na souhrnný poplatek. Soud dále zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k přechodu žalované pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na přechodného věřitele. Tato změna věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015. Dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k přechodu žalované pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni. Tato změna věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 11. 9. 2018. Dopisem ze dne 26. 4. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 9. 5. 2023. Současně ji upozornila na možnost uplatnění pohledávky u soudu. 7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se věřitel smlouvou o půjčce zavazuje poskytnout věci určené podle druhu, zejména penízem, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 517 odst. 1, odst. 2 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dále platí, že jde-li o prodlení s plnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 OZ postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle § 1968 věty první OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 11. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná platně a účinně uzavřely smlouvu o půjčce. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč a že tato pohledávka byla řádně postoupena na přechodného věřitele a následně na žalobkyni. Přičemž žalovaná byla o těchto postoupeních informována. Žalovaná se ve smlouvě zavázala i k úhradě souhrnného poplatku ve výši 25 080 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 18 628 Kč. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala, že by něčeho dalšího na žalovanou částku uhradila. Soud tak rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 30 000 Kč spolu se zbývajícím poplatkem ve výši 6 452 Kč a spolu s úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 2. 7. 2015. Povinnost zaplacení byla stanovena ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru, a proto výši odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně posoudil podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), a přiznal žalobkyni náhradu za odměnu jejího zástupce za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) v celkové výši 900 Kč, přičemž mimosmluvní odměna za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 a.t. 300 Kč z tarifní hodnoty 30 000 Kč a náhradu hotových výdajů s těmito úkony spojených v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. K tomu soud připočetl náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů podle § 137 odst. 1, odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč Celkem tak náklady řízení činí částku 2 652 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.