18 C 199/2023-77 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 604 660,80 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovaným dne 1. 9. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě dané smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 604 458 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem 8,99 % ročně a dalšími poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 7 736 Kč nejpozději do 20. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. Při schvalování úvěru vycházela žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobkyně včetně lustrace dostupných interních i externích registrů. Žalovaný však svůj závazek nedodržel a dostal se s hrazením do prodlení. Žalobkyně využila svého smluvního práva a prohlásila dne 2. 11. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaný byl v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje částku 598 133,02 Kč představující neuhrazenou jistinu dluhu, 6 527,78 Kč představující neuhrazené poplatky, 34 204,60 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8,99 % ročně počítaný z jistiny úvěru 3. 11. 2022 od 19. 6. 2023 a 56 822,54 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 3. 11. 2022 do 19. 6. 2023. Žalobkyně dále požaduje uhrazení smluvního úroku ve výši 8,99 % z částky 598 133,02 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 598 133,02 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení. Na možnost podání žaloby byl žalovaný upozorněn předžalobní výzvou zaslanou žalobkyní. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené Smlouva o úvěru ze dne 1. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně coby úvěrující banka se zavázala poskytnout žalovanému coby úvěrovanému klientovi identifikovanému jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem a e-mailovou adresou úvěr v celkové výši 604 458 Kč, který povede na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 8,99 % ročně uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 7 736 Kč vždy do 20. dne v měsíci, a to nejpozději do 22. 9. 2031. Úvěr byl sjednán na splacení dluhů žalovaného vyplývajících z poskytnutí úvěru, který pro žalovaného vedla žalobkyně na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Pro případ porušení smlouvy, mj. pokud by se žalovaný dostal do prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek, si strany domluvily, že žalobkyně bude oprávněna omezit či zastavit další čerpání úvěru a může prohlásit celý úvěr za splatný. Listina byla podepsána elektronickým podpisem žalovaného. Nedílnou součástí listiny byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně včetně ceníku. 4. Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti klienta ke dni 1. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zjistila příjem žalovaného z bankovního účtu vedeného u žalobkyně ve výši 22 429 Kč; sám žalovaný uvedl příjem 21 000 Kč. Ačkoli žalovaný uvedl výdaje 0 Kč, tak žalobkyně stanovila výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení apod.) v kombinaci s interními informacemi banky včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši 6 777 Kč. Žalobkyně také při schvalování úvěru vycházela ze zjištění, že žalovaný má vedený kontokorentní úvěr s limitem 30 000 Kč s orientační splátkou po 900 Kč, revolvingový úvěru s limitem 50 000 Kč s orientační splátkou 1 500 Kč, úvěr pro fyzický osoby se splátkou 5 884 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován, a revolvingový úvěr s limitem 13 000 Kč s orientační splátkou 390 Kč. V případě sjednané splátky 7 736 Kč činilo nové splátkové zatížení 10 526 Kč. Podle žalobkyně tak byl příjem žalovaného dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, neboť po odečtu nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 10 474 Kč k pokrytí životních nákladů. 5. Z výpisu z osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u žalobkyně za období února 2021 do července 2021 soud zjistil, že v uvedeném období činil pravidelný příjem žalovaného v průměru 22 672 Kč čistého měsíčně od [právnická osoba], S. a za období od února 2021 do května 2021 také 9 202,5 Kč čistého měsíčně od [právnická osoba], s.r.o. 6. Z listin žalobkyně dokládající detaily zadaných operací žalovaného soud zjistil, že žalovaný si o úvěr požádal dne 1. 9. 2021 prostřednictvím internetového bankovnictví, které je zabezpečeno [jméno] klíčem nastaveným na telefonní číslo žalovaného. Postupně udělil žalovaný žalobkyni také souhlas se zpracováním osobních údajů či doplnil svá data. Dne 1. 9. 2021 ve 14:17 hodin žalovaný dokumenty elektronicky podepsal. 7. Z výpisu z úvěrového účtu vedeného na jméno žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021 soud zjistil, že byl založen dne 1. 9. 2021. Téhož dne bylo čerpáno 400 516,20 Kč na protiúčet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného a 203 941,80 Kč na protiúčet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného. Ve dnech 20. 10. 2021 a 22. 11. 2021 byla připsána příchozí platba 7 736 Kč označená jako bezhotovostní splátka úvěru. Dne 29. 12. 2021 byla připsána příchozí platba 7 696,19 Kč označená jako splátka jistiny po splatnosti. Konečný zůstatek činil 600 542,08 Kč. 8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 1. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 28 804 Kč nejpozději do 2. 11. 2022. Žalobkyně žalovaného upozornila, že v případě neuhrazení uvedené částky, přistoupí k okamžitému zesplatnění celého úvěru, což činilo 598 986 Kč. 9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 11. 2022 zaslaného dle podacího archu dne 7. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] nebyla uhrazena, a proto žalobkyně přistoupila k okamžitému zesplatnění zbývající částky, a to ode dne 2. 11. 2022. Ke dni 2. 11. 2022 žalovaný žalobkyni dlužil 604 661 Kč. 10. Z podkladů pro súdné konanie ke dni 14. 7. 2023 soud zjistil, že úvěr byl založen a čerpán dne 1. 9. 2021. Ve dnech 20. 10. 2021 a 22. 11. 2021 žalovaný uhradil řádně bezhotovostní splátku úvěru. Od té doby byly splátky hrazeny po splatnosti, a to až do 28. 6. 2022, kdy byla uhrazena poslední splátka ze strany žalovaného. 11. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 21. 6. 2023 zaslané dle podacího archu dne 22. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 696 485,12 Kč s příslušenstvím, a to ve lhůtě 5 dní od odeslání této výzvy. Žalovaný byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 12. Z předložených listin má soud za zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat úvěr do výše 604 458 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem splácet měsíčními splátkami. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřila zejména z přehledu o příjmech a výdajích žalovaného z jeho účtu vedeného u žalobkyně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto žalobkyně přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. 13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebi