20 C 209/2021-178 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem: pozemku parc. č. st. 6, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1644 m2, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 2145 m2, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 84 m2 a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 103 m2, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, pro k. ú. [obec], obec Panenská Rozsíčka (dále jen jako skupina pozemků [číslo]). Dále se žalobkyně domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitým věcem: pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, o výměře 192 m2, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 3021 m2, pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, o výměře 1402 m2, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 3485 m2, pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, o výměře 2042 m2, pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, o výměře 1862 m2, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 565 m2, pozemku parc. [číslo] rybník, o výměře 849 m2, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném u katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, pro k. ú. [obec], obec Panenská Rozsíčka (dále jen jako skupina pozemků [číslo]). Žalobce uvedl, že v případě skupiny pozemků [číslo] je žalobce, [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného] (dále žalovaný [číslo]) a [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované] (dále žalovaná [číslo]) každý vlastníkem ideální jedné šestiny a žalobce [číslo] vlastníkem ideální jedné poloviny těchto pozemků. V případě skupiny pozemků [číslo] je žalobce a žalovaný každý vlastníkem ideální jedné poloviny těchto pozemků. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] nejeví o pozemky dlouhodobě žádný zájem. Žalovaný jednal se žalobcem pouze o převodu spoluvlastnického podílu nebo o jejich směně, ale z důvodu neaktivity žalovaného k žádnému řešení nedošlo. Žalobce jako jediný se snaží řešit nevyhovující stav výše uvedených pozemků. Žalobce navrhl vypořádání skupiny pozemků [číslo] tak, že by došlo k jejich prodeji v dražbě a výtěžek by byl rozdělen mezi spoluvlastníky. V případě skupiny pozemků [číslo] navrhl žalobce jejich přikázání do jeho výlučného vlastnictví s tím, že by žalobce ostatním vlastníkům vyplatil vypořádací podíl ve výši podle ocenění znalcem. 2. Žalovaný uvedl ve svém vyjádření k žalobě, že souhlasí s vypořádáním spoluvlastnictví skupiny pozemků [číslo] tedy jejich prodejem v dražbě. Uvedl dále, že stejně chce postupovat i v případě ostatních pozemků. Později navrhl, aby jeho podíl na skupině pozemků [číslo] byl převeden na žalobce za cenu ve výši odpovídající jedné šestině výtěžku z prodeje skupiny pozemků [číslo]. V dalším vyjádření navrhl přikázat část pozemků do výlučného vlastnictví žalobce a část do svého výlučného vlastnictví. 3. Žalovaný [číslo] ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nerozporuje existenci spoluvlastnictví tak, jak jej uvedl žalobce. Žalobce [číslo] se již několik let pokouší prodat skupinu pozemků [číslo] všechny prodeje byly nakonec zmařeny žalovaným. Žalovaný [číslo] rovněž souhlasí se způsobem vypořádání spoluvlastnictví skupiny pozemků [číslo]. 4. Žalovaná [číslo] ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nerozporuje existenci spoluvlastnictví tak, jak jej uvedl žalobce. Dále uvedla, že se společně s žalobcem a žalovaným [číslo] pokouší prodat skupinu pozemků [číslo] prodej vždy znemožnil žalovaný. Žalovaná [číslo] souhlasí se způsobem vypořádání spoluvlastnictví skupiny pozemků [číslo]. 5. Usnesením ze dne 18. 10. 2021, č. j. 20 C 209/2021-38, byl schválen smír ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví skupiny pozemků [číslo] to jejich prodejem v dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich podílu. 6. V řízení bylo účastníky učiněno nesporným, že předmětné nemovité věci nelze reálně rozdělit tak, aby byla zachována smysluplnost vlastnického práva a možnosti faktického hospodaření na pozemcích. K důkazu pak byl v řízení proveden znalecký posudek [číslo] podaný soudním znalcem [příjmení] et Ing. [celé jméno znalce] ze dne 7. 12. 2022, kterým byla zjištěna obvyklá cena předmětných pozemků ve výši 354 054 Kč. 7. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný skutkový stav věci v té podobě, že existuje spoluvlastnictví účastníků k pozemkům uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, jejichž obvyklá cena činí 354 054 Kč. Jelikož jak žalobci, tak i žalovanému náleží vlastnické právo k jedné ideální polovině každého z pozemků a není mezi nimi shoda na tom, jak vypořádat spoluvlastnictví, aniž by musela být napolovic dělena každá jedna nemovitá věc, má soud nejen ze shodných tvrzení účastníků, nýbrž i z obyčejné lidské zkušenosti za zjištěné, že věci reálně rozdělit není možné. 8. Podle § 1115 občanského zákoníku platí, že osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. 9. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 10. Podle § 1142 odst. 2 občanského zákoníku platí, že zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit. 11. Podle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 12. Podle § 1147 občanského zákoníku platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 13. Soudu tak k zodpovězení zbyla již pouze otázka, kterému ze spoluvlastníků přiřknout věci a kterému peněžitou náhradu ve výši poloviny obvyklé ceny nemovitých věcí, která činí 177 027 Kč. Soud rozhodl o připadnutí věcí žalobci, neboť z podání obou účastníků sice nepochybně vyzníval zájem obou na zachování jejich vlastnictví, avšak byl to pouze žalobce, kdo prakticky v průběhu řízení vykonával povinnosti spojené s vlastnictvím podle zásady, že vlastnictví zavazuje. Souběžně soud přihlédl i k tomu, že žalovaný v řízení opakovaně upozorňoval na svůj zdravotní stav a vzdálenost místa soudu od jeho bydliště, což mu ve svém souhrnu znemožnilo účast u jednání soudu (místa, kde se nachází nemovité věci). Pro výkon vlastnického práva sice není vždy absolutně nezbytné osobně se dostavovat na vlastněné pozemky, avšak musel-li soud zvolit mezi žalobcem a žalovaným, přihlédl i k této skutečnosti a pozemky dal připadnout tomu ze spoluvlastníků, který nedeklaruje podobná omezení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22 podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž v řízení vynaložil náklady na soudní poplatek a znalecký posudek a aktivně usiloval o zrušení spoluvlastnictví se žalovaným, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 059,20 Kč Tyto náklady sestávají z poloviny zaplaceného soudního poplatku v částce 8 000 Kč a z poloviny nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 9 500 Kč, neboť je spravedlivé, aby náklady na vlastním řízení nesli oba účastníci rovným dílem, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 177 027 Kč sestávající z částky 8 220 Kč za úkon vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 17. 3. 2023, které bylo vyvoláno nikoli věcným podáním žalovaného, podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně jedné paušální náhrady výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 520 Kč ve výši 1 789,20 Kč.