20 C 389/2022-45 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 489,82 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela dne 29. 8. 2019 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové částce 18 592 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná uhradila celkem částku 4 978,01 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, tj. ve výši 4 000 Kč. Žalované byla zaslána výzva ze dne 3. 10. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit kormě jistiny také úrok ve výši 963 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1 800 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč měsíčně. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, přílohy a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 6. 2022 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a současně byla vyzvána k úhradě částky 23 793,75 Kč do 10 dnů od doručení. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne 6. 6. 2022 cenu za postoupení pohledávky své právní předchůdkyni. 5. Z žádosti o úvěr ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že jako žadatel je uvedena žalovaná, která žádá o úvěr ve výši 10 000 Kč, který bude splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná pobírá starobní důchod. Výše příjmu je uvedena částkou 17 291 Kč a výdaje částkou 6 410 Kč. Jako použitelný měsíční příjem je uvedena částka 10 881 Kč. K ověření měl být použit výpis z bankovního účtu a výměr důchodu. 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jsou zde popsány podmínky úvěru. Úroková sazba je uvedena ve výši 15 % ročně. Dále jsou uvedeny náklady: úhrada za poskytnutí úvěru činí 4 900 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru činí 929 Kč a inkasní poplatek činí 1 800 Kč. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 23 704,03 Kč nejpozději do 14. 10. 2022. 8. Z výměru starobního důchodu žalované ze dne 17. 12. 2018 soud zjistil, že žalované byl vyměřen starobní důchod ve výši 12 261 Kč měsíčně. Z částečně začerněných snímků výpisu z účtu soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byly připsány částky v měsících květen 2019 až červenec 2019: částka 5 030 Kč od Úřadu práce [obec], 12 261 Kč a od [obec] správy sociálního zabezpečení. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou na základě předchozí žádosti žalované dne 29. 8. 2019 neplatnou (viz bod 13 odůvodnění) smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaná však úvěr řádně nehradila, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zespl;;atnila. Žalovaná by tak měla dlužit částku 7 489,82 Kč (jistina), 537,63 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok), 3 588,02 Kč (nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru), 680,47 Kč (náklady na vyhodnocení úvěru), 1 318,05 Kč (inkasní poplatek). Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč za prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované z tvrzení uvedených v žádosti o úvěr. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. Žalovaná za trvání smlouvy uhradila částku 4 978,01 Kč. 10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvr