21 C 247/2023-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V důvodech svého návrhu uvedla, že se účastníci spolu s dalšími spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], uzavřeli dne [datum] dohodu o vyklizení této bytové jednotky. Žalovaný uzavřel dne [datum] se [územní celek] dohodu o úhradě částky 100 000 Kč, jejíž úhradou bylo podmíněno poskytnutí nájemního bytu zvláštního určení v domě s pečovatelskou službou žalovanému jako nájemci. Žalobkyně se zavázala v dohodě o vyklizení zaplatit ve prospěch žalovaného částku 100 000 Kč, aby žalovanému usnadnila přechod do tohoto bytu. Účastníci se dohodli, že žalovaný vyrovná poskytnutou částku 100 000 Kč při následném vypořádání kupní ceny získané při prodeji jednotky ve spoluvlastnictví, pokud by nedošlo k prodeji bytové jednotky z jakéhokoli důvodu ani do 6 měsíců ode dne uzavření dohody o vyklizení, bylo dohodnuto právo žalobkyně na úhradu veškerých nákladů vyplacených ve prospěch žalovaného dle dohody o vyklizení. Žalobkyně měla dle dohody právo na vrácení částky 100 000 Kč bez ohledu na to, zda se žalovaný stane či nestane nájemcem bytu zvláštního určení a bez ohledu na to, zda mu výše uvedená částka bude [územní celek] vrácena zpět či nikoliv. Dne [datum] uplynula 6měsíční lhůta a k prodeji bytové jednotky nedošlo. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k vrácení částky 100 000 Kč výzvou ze dne [datum], zaslanou zástupci žalovaného téhož dne. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení s úhradou a žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. K vyjádření žalovaného žalobkyně dále doplnila, že je bez významu, zda žalovaný nabude bytovou jednotku do vlastnictví, nebo ji bude doživotně užívat, nebo mu zůstane zachována jeho povinnost byt vyklidit, neboť tyto skutečnosti nemají vliv na jeho povinnost ze smlouvy vrátit v jeho prospěch poskytnuté plnění v případě, že nedojde k prodeji bytové jednotky do 6 měsíců z jakéhokoli důvodu. I v případě neexistence dohody by byl povinen žalovaný poskytnuté prostředky vrátit, a to z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že sice byla uzavřena dohoda o vyklizení výše uvedené bytové jednotky, ale v té době strany vycházely ze skutečnosti, že se mají stát spoluvlastníky této bytové jednotky z titulu dědického práva. Žalovaný v září 2022 nalezl obálku s listinou podepsanou jeho matkou (zůstavitelkou a původní vlastnicí bytové jednotky), která obsahuje její přání, aby byl v případě její smrti převeden byt žalovanému a aby byl tento oprávněn jej po dobu svého života bezplatně užívat. Nalezením závěti tak došlo k zásadní změně okolností, kdy žalovaný by dohodu o vyklizení bytu ze dne [datum] neuzavřel, kdyby o závěti své matky věděl. V důsledku těchto skutečností ztratila dohoda o vyklizení svůj význam, a to minimálně do doby, než bude rozhodnuto o obnově dědického řízení. 3. Mezi účastníky nebylo sporu, že došlo k uzavření dohody o vyklizení jednotky ze dne [datum] a rovněž nebylo sporu o tom, že následně žalovaný podal návrh na obnovu dědického řízení (vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 130/2023) po zůstavitelce z důvodu, že našel listinu, kterou interpretuje jako pořízení pro případ smrti zůstavitelky. 4. Z dohody o vyklizení jednotky ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že byla uzavřena mezi účastníky a [jméno] a [jméno] [příjmení]. V rámci této dohody strany prohlásily, že jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] v k.p. a obci [obec], včetně souvisejících spoluvlastnicích podílů na společných částech budov a pozemku, a to v rozsahu svého spoluvlastnického podílu o velikosti ¼. Z bodu 1.3 bylo zjištěno, že se účastníci dohodli na prodeji bytové jednotky a rozdělení kupní ceny dle dohodnutých pravidel s tím, že bytovou jednotku užívá žalovaný, který se zavázal bytovou jednotku vyklidit. V článku II. 2.1. dohody prohlásil, že získal právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu [stát. instituce] a je povinen uzavřít dohodu s městem o úhradě smluvní částky ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně se v bodě 2.2. tohoto článku zavázala zaplatit náklady související se stěhováním žalovaného do nového nájemního bytu, s úhradou smluvní částky 100 000 Kč i s nezbytnou přípravou bytu k prodeji s tím, že tyto náklady jí budou později žalovaným spravedlivě vyrovnány. Současně strany dohody uvedly, že předpokládají, že k tomuto vyrovnání dojde přednostně při vypořádání kupní ceny získané prodejem bytu mezi jednotlivé spoluvlastníky. Z bodu 2.3. tohoto článku pak bylo zjištěno, že se žalovaný zavázal byt vyklidit nejpozději do [datum]. Žalobkyně se pak v bodě 2.6. písm. a) tohoto článku zavázala uhradit ve prospěch žalovaného částku ve výši 100 000 Kč, přičemž v bodě 2.7. tohoto článku je stanoveno právo žalobkyně na vrácení částky 100 000 Kč v případě jejího vrácení městem, nedojde-li k jejímu vypořádání v mezidobí jiným způsobem, zejména předpokládaným zohledněním tohoto nákladu při vypořádání kupní ceny za bytovou jednotku. Z bodu 2. 9. článku II. dohody bylo dále zjištěno, že se žalovaný zavázal na základě doloženého vyúčtování uhradit žalobkyni veškeré náklady vynaložené dle bodu 2.6. dohody s tím, že preferovaným způsobem vyrovnání je zohlednění výše těchto nákladů při vypořádání, či rozdělení kupní ceny mezi spoluvlastníky při prodeji bytu. Pokud však k prodeji bytu z jakéhokoli důvodu nedojde ani do 6 měsíců ode dne uzavření dohody, je žalobkyně oprávněna veškeré náklady požadovat od žalovaného k přímé úhradě. Dále je v bodě 2.9. zdůrazněno, že žalovaný je povinen žalobkyni vrátit jí vynaložené náklady ve výši 100 000 Kč a ostatní náklady podle bodu 2.6. i v případě, že se z jakéhokoli důvodu nestane nebo přestane být nájemcem nájemního bytu, a to i v případě, že město nevrátí částku 100 000 Kč uhrazenou podle dohody o úhradě 100 000 Kč, a proto ji nebude možno užít k vyrovnání těchto nákladů. Podpis žalovaného na dohodě je úředně ověřen. 5. Z dohody ze dne [datum] o úhradě částky 100 000 Kč vzal soud za prokázané, že mezi pronajímatelem [územní celek] a žalovaným jako nájemcem bylo dohodnuto, že žalovanému bude nabídnutý byt 1+1 umístěný ve 2. podlaží bytového domu [ulice a číslo], [obec] předán do 15 dnů od data zaplacení částky 100 000 Kč, kterou se zavazuje budoucí nájemce zaplatit na účet pronajímatele [číslo] do 10 dnů po podepsání dohody s variabilním symbolem [číslo] a konstantním symbolem [číslo]. Zaplacená smluvní úhrada se v případě skončení nájmu nevrací. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] zaslala na bankovní účet dle dohody žalovaného se [územní celek] částku 100 000 Kč s výše uvedeným variabilním i konstantním symbolem a se zprávou pro příjemce:“ smluvní částka 100 000 Kč za pana [celé jméno žalovaného]“. 6. Z výzvy ze dne [datum] zaslané datovou zprávou téhož dne zástupci žalovaného do datové schránky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení částky 100 000 Kč do 7 dnů od data odeslání výzvy. Z e-mailové komunikace mezi zástupci účastníků ze dne [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že návrh na úhradu na poskytnutí částky 100 000 Kč na úhradu kauce a její následné vrácení z kupní ceny za prodej bytové jednotky vzešel ze strany žalovaného. 7. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobkyně jako účastnice řízení, neboť tento návrh považoval za nadbytečný, když z předložených důkazů byl dostatečně osvětlen skutkový stav věci. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný užíval bytovou jednotku specifikovanou v bodě 1. tohoto odůvodnění, jež byla ve vlastnictví matky účastníků-zůstavitelky. Po proběhlém pozůstalostním řízení se vlastníky nemovitosti stali účastníci tohoto řízení a další dvě osoby, a to každý s podílem o velikosti ideální ¼. Na základě předchozího jednání zástupců účastníků a návrhu žalovaného byla dne [datum] uzavřena dohoda, v níž se žalovaný zavázal vyklidit předmětnou bytovou jednotku, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému ve prospěch [stát. instituce] (jako budoucího pronajímatele bytu zvláštního určení žalovanému) částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal jí tuto částku vrátit. Preferováno bylo vrácení této částky z podílu žalovaného na kupní ceně za prodeje bytové jednotky. Účastníci se dále dohodli, že předmětná částka bude žalovaným vrácena přímo, pokud k prodeji bytové jednotky nedojde do 6 měsíců od uzavření dohody, a to bez ohledu na to, zda se žalovaný stane či nestane nájemcem bytu [stát. instituce] a zda mu bude či nebude vrácena částka 100 000 Kč dle dohody o úhradě 100 000 Kč. Žalovaný pak dne [datum] uzavřel se [územní celek] dohodu o úhradě částky 100 000 Kč jako kauce na pronájem bytu 1+1 v domě [ulice a číslo], [obec] na účet [stát. instituce] do 10 dní od podpisu dohody. Dne [datum] žalobkyně za žalovaného složila částku 100 000 Kč na účet [stát. instituce]. Výzvou ze dne [datum] doručenou zástupci žalovaného téhož dne byl žalovan