21 C 316/2023-35 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 989,26 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 309,04 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 15 000 Kč, když finance žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta, se žalovaná zavázala spolu s částkou ve výši 12 888 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Tato částka je tvořena součtem úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil částku 6 000 Kč, která byla alokována částkou ve výši 3 010,74 Kč na jistinu a 2 989,26 Kč na sjednané příslušenství pohledávky. Závazek byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zesplatněn ke dni [datum]. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobkyně požaduje ve výši 3 309,04 Kč za období od [datum] do [datum] Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s rámcovou smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Ve vyjádření ze dne [datum] pak žalobkyně doplnila svá tvrzení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady (pracovní smlouvou, výplatními páskami aj.), stejně jako v insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dle smlouvy měl být úvěr úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byl žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byl předpis splátek. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje shodné informace o smlouvě. 4. Dle žádosti o úvěr ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnán u společnosti [právnická osoba], příjem byl dle žádosti doložen pracovní smlouvou, výplatními páskami a výplatním dokladem k invalidnímu důchodu za období od listopadu 2020 do ledna 2021. Mezi příjmy žalovaný uvedl mzdu ve výši 14 115 Kč měsíčně a důchod ve výši 4 669 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje byly uvedeny částkou celkem 13 790 Kč, z čehož 1 500 Kč bylo v žádosti o úvěr přiřazeno na bydlení a 12 290 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a má dvě vyživované děti do 26 let. Žalovaný v žádosti také prohlásil, že celková výše jeho exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů činí 30 000 Kč, tyto jsou spláceny prostřednictvím srážek ze mzdy. Údaje poskytnuté žalovaným byly ověřeny pracovní smlouvou, z níž vyplývá, že tato byla mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem uzavřena dne [datum] na dobu neurčitou. Dále byly údaje ověřeny výplatními páskami za říjen až prosinec 2020, když průměrný čistý příjem žalovaného činil za tyto měsíce 14 115 Kč, a z výplatních dokladů invalidního důchodu za období od listopadu 2020 do ledna 2021; tento byl žalovanému vyplacen v průměrné výši za 3 měsíce 4 550 Kč měsíčně. Dle posudku OSSZ vznikla invalidita žalovaného dne [datum]. V čestném prohlášení ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žije s manželkou/družkou a dvěma dětmi; prohlášení bylo vyhotoveno pro účely úvěru [číslo]. 5. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena k rámcové smlouvě ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum], došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně portfolio řádně uhradila. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne [datum], který byl podán k poštovní přepravě dne [datum]; dopis současně obsahoval výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 2. 6. 2023. 6. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaný uhradil 6 000 Kč. Další částky však neuhradil, proto byl následně vyzván k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni. 7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2021 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odesl