21 C 51/2023-37 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 231,98 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 666,94 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 42 000 Kč, když finance žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která jí byla poskytnuta, se žalovaná zavázala spolu s částkou ve výši 36 078 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 5 577 Kč. Tato částka je tvořena součtem úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když uhradila částku 6 157,53 Kč, která byla alokována částkou ve výši 2 768,02 Kč na jistinu a 3 389,51 Kč na sjednané příslušenství pohledávky. Závazek byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zesplatněn ke dni [datum]. V důsledku prodlení žalované právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobkyně požaduje ve výši 666,94 Kč za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požaduje také částku 256 Kč, představující náklady účelně vynaložené při mimosoudním vymáhání pohledávky, a to na jeden odchozí dopis v ceně 39 Kč a jednu osobní návštěvu pracovníka ve ceně 217 Kč Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s rámcovou smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Ve vyjádření ze dne [datum] pak žalobkyně doplnila svá tvrzení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet vyhodnocením údajů sdělených žalovanou a jejich ověřením předloženými doklady, stejně jako v insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 42 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 043 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 20 580 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 895 Kč a inkasní poplatek ve výši 7 560 Kč; celkem tak byla žalovaná povinna uhradit částku 78 078 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 5 577 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dle smlouvy měl být úvěr úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení, smluvní pokutu 500 Kč za každou upomínku a oznámení a účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč za upomínku. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že předmět zápůjčky jí byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byl předpis splátek. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje informace o smlouvě. 4. Dle žádosti o úvěr ze dne [datum] byla žalovaná zaměstnaná u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], příjem byl dle žádosti doložen výpisem z bankovního účtu, pracovní smlouvou a výplatními páskami. Mezi příjmy žalovaná uvedla mzdu ve výši 19 561 Kč měsíčně a rodičovský příspěvek/výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Její měsíční výdaje byly uvedeny částkou celkem 8 320 Kč, z čehož 2 000 Kč bylo v žádosti o úvěr přiřazeno na bydlení a 6 320 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaná dále uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení, je rozvedená a má jedno vyživované dítě do 26 let. Údaje poskytnuté žalovanou byly ověřeny pracovní smlouvou, z níž vyplývá, že tato byla mezi žalovanou a jejím zaměstnavatelem uzavřena dne [datum] na dobu neurčitou. Dále byly údaje ověřeny výplatními páskami za listopad a prosinec 2020, když průměrný čistý příjem žalované činil za tyto měsíce 19 560,50 Kč, a výpisem z účtu č. [bankovní účet]. Z tohoto vyplývá, že dne [datum] byla na účet připsána částka 5 000 Kč, která je popsána jako„ alimenty“. Ostatní údaje z výpisu byly zakryty. 5. Dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání zaslala žalobkyně žalované dopis ze dne [datum] a dne [datum] pak měl vykonat pověřený terénní pracovník cestu na adresu žalované. 6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena k rámcové smlouvě ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum], došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně portfolio řádně uhradila. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne [datum], který byl podán k poštovní přepravě dne 23. 6. 2022; dopis současně obsahoval výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Postoupení bylo žalované oznámeno také dopisem ze dne 8. 7. 2022. Žalovaná dále byla dopisem ze dne 26. 7. 2022 informována o předání věci do advokátní kanceláře a opětovně vyzvána k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2022 odeslanou dne 5. 10. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 14. 10. 2022. 7. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti 42 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaná uhradila 6 157,53 Kč. Další částky však neuhradila, proto byla následně vyzvána k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. 8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2021 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze