24 C 224/2023-25 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný získal majetkový prospěch bez právního důvodu, když obdržel částku ve výši 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), aniž by mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva týkající poskytnutí předmětné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila nárok na vrácení uvedené částky na společnost [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] dále postoupila předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z nepodepsaného dokumentu nazvaného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako„ věřitel“ nebo„ zapůjčitel“ a žalovaný jako„ klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. V uvedeném dokumentu se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč. Podle čl. II smlouvy měl žalovaný splatit alespoň úroky za dobu od předcházejícího dne splatnosti a jistinu měl zaplatit nejpozději v den skončení smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 40 % měsíčně. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně; podle čl. 3 až 3.4 těchto podmínek musel klient při podání žádosti o úvěr navštívit internetové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde si zvolil požadovanou částku úvěru a dobu splatnosti, poté byl povinen vyplnit své osobní údaje a seznámit se s veškerou dokumentací a jednotlivě ji odsouhlasit; po odeslání žádosti stisknutím tlačítka„ požádat“, přišel klientovi SMS kód (čl. 4), který zadal na internetových stránkách, a poté opět stiskl tlačítko„ požádat“, čímž došlo k odeslání žádosti a klient tím vyjádřil souhlas s uzavřením smlouvy ve vzorové podobě včetně obchodních podmínek a dalších dokumentů. Smlouva není žalovaným podepsána. 4. Z potvrzení o provedené platbě vystaveném [právnická osoba], s.r.o. soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána částka 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že v říjnu 2021 byl žalovaný majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] a že dne [datum] byla na tento účet připsána částka 20 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a rovněž byl vyzván k úhradě svého dluhu do tří dnů od obdržení dopisu; oznámení bylo podáno k poštovní přepravě [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. 6. Z předložených listinných důkazů má soud za doložené, že nepodepsaným dokumentem s názvem„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru do výše 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splácet vyčerpané prostředky splátkami. Žalovaný vyčerpal částku 20 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným přes společnost [právnická osoba] na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jejího dluhu. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, z nichž žalovaný nic nevrátil. Nárok na vrácení této částky byl platně postoupen na žalobkyni. Sám žalovaný v řízení netvrdil a nedoložil, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena a že mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a následně svou pohledávku za žalovaným platně postoupila na žalobkyni. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 20 000 Kč od 19. 2. 2023, kdy již byl žalovaný v prodlení poté, co jej žalobkyně předžalobní upomínkou vyzvala k zaplacení dlužné částky, do zaplacení. Soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.