24 C 428/2022-169 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 20 118,92 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba], (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou tři smlouvy o půjčce, a to dne [datum] na částku 30 000 Kč, dne [datum] na částku 10 000 Kč a dne [datum] na částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté částky vždy spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila ve všech třech případech schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry lustrací v úvěrových registrech a kontrolou příjmů a výdajů žalované na jejím účtu. Jelikož žalovaná úvěry řádně nesplácela, právní předchůdkyně žalobkyně všechny tři úvěry ke dni [datum] v souladu se smlouvami zesplatnila. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně všechny tři pohledávky za žalovanou na žalobkyni; toto postoupení bylo žalované oznámeno. Dlužná částka se v případě nejstarší půjčky skládá z jistiny ve výši 3 994,95 Kč a z dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 589,47 Kč, v případě druhé půjčky z jistiny ve výši 6 255,88 Kč a z dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 717,35 Kč a v případě třetí půjčky z jistiny ve výši 4 989,37 Kč a z dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 571,90 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě svých dluhů. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dohodly na obecných parametrech poskytování bankovních produktů žalované; při podpisu této smlouvy byla ověřena totožnost žalované. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] a z její akceptace ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 1 487 Kč spolu s úrokem ve výši 39,90 % ročně; součástí smlouvy bylo i pojištění, za které se žalovaná zavázala platit poplatek ve výši 45 Kč. První splátka byla splatná dne [datum] a poté každá další splátka vždy 17. dne příslušného měsíce. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] a z její akceptace ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 50 měsíčních splátkách po 416 Kč spolu s úrokem ve výši 37,90 % ročně; součástí smlouvy bylo i pojištění, za které se žalovaná zavázala platit poplatek ve výši 15 Kč. Částka úvěru byla převedena na účet žalované č. [bankovní účet], první splátka byla splatná dne [datum] a poté každá další splátka vždy 21. dne příslušného měsíce. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] a z její akceptace ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 496 Kč spolu s úrokem ve výši 39,90 % ročně; součástí smlouvy bylo i pojištění, za které se žalovaná zavázala platit poplatek ve výši 15 Kč. Částka úvěru byla převedena na účet žalované č. [bankovní účet], první splátka byla splatná dne [datum] a poté každá další splátka vždy 9. dne příslušného měsíce. Součástí všech tří smluv jsou produktové podmínky, z jejichž bodu 7.2 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna zesplatnit úvěr v případě porušení smluvních podmínek žalovanou. Součástí smlouvy je i sazebník poplatků, ze kterého soud zjistil přehled účtovaných poplatků, a všeobecné obchodní podmínky. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že všechny tři úvěry byly zesplatněny ke dni [datum] a současně byla žalovaná vyzvána k jejich úhradě do 10 dnů ode dne vyhotovení výzvy. Z posledních výzev ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částek 5 534,09 Kč a 2 700,06 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z její přílohy soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení všech tří pohledávek ke dni [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 25 176,27 Kč nejpozději do 30. 7. 2022. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období červenec 2018, prosinec 2018 a červen 2019 soud zjistil, přehled příjmů a výdajů žalované v uvedených obdobích. Z dalších výpisů ze stejného účtu soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána částka 30 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč a dne [datum] částka 10 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že majitelkou předmětného účtu byla žalovaná. 5. Z dokumentu„ manuální vstup konsolidovaného blacklistu“ ze dne [datum] soud zjistil, že uvedený dokument obsahuje přehled o úvěrech poskytnutých žalované. Z dokumentu kreditní report a protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 18 000 Kč a výdaje ve výši 0 Kč, platební kapacita byla vypočtena ve výši 11 168 Kč a žádost byla schválena. Z dokumentu kreditní report a protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 12 600 Kč a výdaje ve výši 2 000 Kč, platební kapacita byla vypočtena ve výši 7 827 Kč a žádost byla schválena. Z dokumentu kreditní report a protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 12 600 Kč a výdaje ve výši 2 000 Kč, platební kapacita byla vypočtena ve výši 6 696 Kč a žádost byla schválena. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely rámcovou smlouvu, na jejímž základě byly následně uzavřeny tři dílčí smlouvy, v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 10 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky ve sjednaných měsíčních splátkách. Schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry zkoumala právní předchůdkyní žalobkyně lustrací v úvěrových registrech a kontrolou obratu na účtu žalované. Žalovaná své závazky řádně neplnila. Pohledávky ze smluv byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované bylo toto postoupení písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek i před podáním žaloby. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostř