24 C 9/2023-48 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 620 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného příspěvku ve výši 10 320 Kč za období od [datum] do [datum], během něhož bylo vozidlo žalovaného [registrační značka] provozováno v rozporu s povinností uvedenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a nákladů 300 Kč spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Ve svém dalším vyjádření žalobkyně uvedla, že námitka žalovaného, že vozidlo nebylo fakticky provozováno, je pro povinnost platit příspěvek do garančního fondu irelevantní, neboť s účinností od [datum] je podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. rozhodující pouze stav zapsaný v registru vozidel. 2. Žalovaný ve svých vyjádřeních uvedl, že předmětné vozidlo [registrační značka] nebylo v období, za něž žalobkyně požaduje zaplacení příspěvku, způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, neboť bylo rozebráno, opravováno a následně prodáno mimo ČR. Žalovaný rovněž k datu [datum] neobdržel od žalobkyně výzvu k zaplacení příspěvku. 3. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z listiny nazvané Zjištěné údaje o vozidle soud zjistil, že žalovaný je od [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěný nákladní automobil s hmotností do 3,5 t [registrační značka], jehož byl žalovaný podle údajů z registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 10 620 Kč do 60 dnů od doručení výzvy; z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] na adresu [adresa žalovaného], že tato výzva nebyla adresátem převzata a bude vrácena zpět odesílateli, přičemž jako důvod nedodání je uvedeno„ nelze dodat do schránky“. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně měla upomínat žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku. Z II. upomínky ze dne [datum], z kopie doručenky a z výpisu České pošty soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému upomínku k úhradě příspěvku do garančního fondu; tato upomínka byla na poště připravena k vyzvednutí od [datum]. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně obdržela od žalovaného dokumenty či informace, které se týkaly jeho povinnosti hradit příspěvek do garančního fondu za období od [datum] do [datum], avšak po posouzení a prověření skutečností nemohl být případ ukončen a žalobkyně požádala žalovaného o úhradu dlužného příspěvku. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně měla opětovně upomínat žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], z výpisu z aplikace Sledování zásilek a z poštovního podacího archu se podává, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu. Ze sdělení odboru dopravy [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] byl od [datum] do [datum] žalovaný a že v tomto období bylo uvedené vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel jako provozované. 5. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele předmětného vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] za období, během něhož nebylo vozidlo žalovaného pojištěno, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. V období, za něž žalobkyně požaduje úhradu příspěvku do garančního fondu, bylo předmětné vozidlo žalovaného zapsáno v registru silničních vozidel jako provozované. Před podáním žaloby byl žalovaný alespoň dvakrát písemně vyzván k úhradě svého dluhu. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 odst. 1 věty před středníkem zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 věty první zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 8. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných zákonných ustanovení a vyhlášky dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Námitka žalovaného, že vozidlo nebylo fakticky schopné provozu na pozemních komunikacích, v tomto případě neobstojí: pro zánik povinnosti hradit příspěvek do garančního fondu je přitom rozhodující naplnění alespoň jedné z podmínek uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) zákona, tj. že vozidlo je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, nebo že je vozidlo odcizené. Žalovaný v řízení netvrdil, že by jeho vozidlo bylo odcizené, a podle zprávy odboru dopravy [stát. instituce] bylo vozidlo žalovaného zapsáno v registru silničních vozidel v rozhodném období od [datum] do [datum] jako provozované. Tudíž nebyly naplněny podmínky zákona pro zánik povinnosti žalovaného hradit za předmětné vozidlo příspěvek do garančního fondu, což znamená, že tato povinnost žalovaného nadále trvá. 11. Žalobkyně odeslala výzvu k úhradě příspěvku žalovanému v zákonné lhůtě a vznikl jí tak vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku ve výši určené jako součin poč