4 C 114/2023-26 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podaným návrhem na žalované domáhala zaplacení částky 10 115 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za dobu od 1. 10. 2021 do 28. 2. 2022 tedy po dobu po kterou bylo vozidlo žalované provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud má na základě žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 19. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo v období od 1. 10. 2021 do 28. 2. 2022 (celkem 151 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 19. 5. 2022 byla proto žalovaná vyzvána k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 9 815 Kč vypočítaného součinem 151 dnů a denní sazby ve výši 65 Kč, s tím, že pokud žalovaná uhradí dlužnou částku v uvedené lhůtě nebude po ní žalobkyně požadovat částku 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výzva byla žalované doručena dne 3. 6. 2022. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 9. 2022 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě jejího dluhu v celkové výši 10 290 Kč do 15 dnů od doručení. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaná porušila svou zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozovala vozidlo, jimiž byla v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měla platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tímto vozidlem. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost uhradit příspěvek vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy vozidlo bylo odcizeno. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 8. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky soud dospěl k závěru, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem vozidla a porušila svou zákonnou povinnost a provozovala vozidlo, jehož byla v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měla platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona ve výši určené jako součin počtu dní, kdy byla žalovanou porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně za dlužné období je tak představována součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 151 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tj. částkou v souhrnné výši 10 115 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z dlužné částky podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupkyně za tři úkony právní služby ve výši třikrát 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru a jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka, dlužná částka a prodlení s úhradou. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem je tedy žalovaná na náhradě nákladů řízení povinna zaplatit částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.