4 C 207/2023-24 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenství z titulu nájemní smlouvy. Žalobce uvedl, že dne 20. 3. 2022 uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl pronájem bytové jednotky na adrese [adresa]. Dle nájemní smlouvy měl žalovaný povinnost kromě nájemného ve výši 4 000 Kč měsíčně hradit dále i částku 3 000 Kč z titulu záloh na služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v roce 2022 za měsíce říjen, listopad a prosince. V roce 2023 pak žalovaný neuhradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc leden. Celková dlužná částka je tedy 28 000 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů od doručení výzvy. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky řízení dne 20. 3. 2022 soud zjistil, že předmětem nájemní smlouvy je bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] zapsáno na [list vlastnictví], kdy byt. dům je umístěn na parcele p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vše zapsáno v k. ú. [obec] (dále jen„ byt“). Žalobce se zavázal přenechat žalovanému byt do pronájmu na dobu určitou od dne podpisu smlouvy do 31. 3. 2023. Dle článku VI. předmětné nájemní smlouvy činilo měsíční nájemné částku 4 000 Kč. Dále si strany ujednaly, že žalovaný bude dále hradit zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč měsíčně. Celková částka 7 000 Kč byla splatná nejpozději k 25. dni kalendářního měsíce předcházejícímu měsíci, na který se platba vztahuje. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobce pronajal žalovanému na základě nájemní smlouvy byt, za jehož užívání byl žalovaný povinen hradit sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný však ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 20. 12. 2022 neuhradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce říjen, listopad, prosince 2022 a za měsíc leden 2023, k čemuž byl dle nájemní smlouvy povinen. 5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2247 odst. 1, 2, 3 o. z si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 6. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 věty první o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou nájemní smlouvu. Žalobce přenechal byt do užívání žalovaného, žalovaný neuhradil sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za období čtyř měsíců. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že by žalovanou částku žalobci uhradil, případně že by jeho dluh zanikl jinak, shledal soud žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu. Žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci dlužnou částku 28 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to od dne prodlení do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 570 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 120 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 28 000 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 2 220 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepsání návrhu ve věci samé), z částky 1 110 Kč ze jeden úkon právní služby dle podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. Celkem tedy 7 570 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.