4 C 337/2022-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podaným návrhem na žalovaném domáhala zaplacení částky 32 506 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za dobu od 14. 3. 2019 do 1. 9. 2019 (dále jen„ první dlužné období“) a od 15. 11. 2020 do 1. 6. 2021 (dále jen„ druhé dlužné období“), po kterou bylo vozidlo žalovaného provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně dne 8. 3. 2023 zaslala soudu částečné zpětvzetí žaloby, které odůvodnila tak, že došlo k chybě a první dlužné období je rozmezí od 18. 3. 2019 do 1. 9. 2019, čímž došlo ke změně dlužné částky (zkráceno o 4 dny). Zdejší soud usnesením ze dne 9. 3. 2023, č. j. 4 C 337/2022-37 rozhodl o zastavení řízení co do částky 344 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje částku ve výši 32 162 Kč. 2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Soud má na základě žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo v období od 18. 3. 2019 do 1. 9. 2019 (celkem 168 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 31. 10. 2021 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 15 092 Kč vypočítaného součinem 172 dnů (výzva zaslána před zpětvzetím žaloby) a denní sazby ve výši 86 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výzva byla žalovanému doručena dne 15. 11. 2019. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo po období od 15. 11. 2020 do 1. 6. 2021 (celkem 199 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 15. 11. 2021 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 17 286 Kč vypočítaného součinem 201 dnů (výzva se týkala dlužného období od 13. 11. 2020 do 1. 6. 2021, kdyžto nárok uplatnění žalobou je až od 15. 11. 2020 do 1. 6. 2020) a denní sazby ve výši 86 Kč, s tím, že pokud žalovaný zaplatí dlužnou částku v uvedené lhůtě, nebude žalobkyně požadovat částku ve výši 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výzva byla žalovaném doručena dne 30. 11. 2021. 5. Ze sdělení Magistrátu města Jihlavy, odboru dopravy ze dne 8. 11. 2022 soud zjistil, že v registru silničních vozidel je v uvedených nepojištěných obdobích jako vlastník a provozovatel uvedený žalovaný. 6. Z dvou předžalobních výzev ze dne 25. 5. 2022 a 23. 6. 2022 a z poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu ve výši 17 734 Kč a 15 887 Kč. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tímto vozidlem. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost uhradit příspěvek vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy vozidlo bylo odcizeno. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky soud dospěl k závěru, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem automobilu a porušil svou zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona ve výši určené vždy jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně za první dlužné období je tak představována součtem součinu denní sazby ve výši 86 Kč a počtu 168 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a dále za druhé dlužné období součtem součinu denní sazby ve výši 86 Kč a počtu 199 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tj. částkou v souhrnné výši 32 162 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupkyně za tři úkony právní služby ve výši třikrát 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru a jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka,