4 C 9/2023-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, které vzniklo na základně jednání o uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě jednání o uzavření smlouvy žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem částku ve výši 20 000 Kč a to dne 25. 11. 2019. Žalobou uplatněný nárok představuje dluh z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 13. 8. 2022. 2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. 3. Z potvrzení o provedené platbě vystavené dne 25. 11. 2019 společností [právnická osoba] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 11. 2019 odeslala ve prospěch žalovaného na číslo účtu [bankovní účet] bezhotovostním převodem částku 20 000 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 7. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne 13. 8. 2022. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 8. 2022 a z podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 59 312,74 Kč a to do tří dnů od doručení. Předžalobní výzva byla odeslána dne 13. 8. 2022. 5. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Žalobkyně soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Jelikož žalovaný poskytnutou částku zcela nevrátil, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně v souladu s § 2991 a násl. o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč. Toto právo přešlo podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným řádně postoupila na žalobkyni. Žalobě proto bylo v rozsahu, v němž je žalovaný povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši od 24. 8. 2022 do zaplacení, vyhověno. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Žalobkyni tedy náleží náhrada za odměnu zástupkyně za tři úkony právní služby ve výši třikrát 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Výše odměny byla stanovena podle § 14b a. t., neboť se jedná o řízení, které tatáž žalobkyně zahajuje ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru a jedinou odlišností návrhů je identifikace dlužníka, dlužná částka a prodlení s úhradou. Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem je tedy žalovaný na náhradě nákladů řízení povinen zaplatit částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.