8 C 174/2023-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 352 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že se žalovaným uzavřela smlouvu o nájmu vozidla č. [anonymizováno]. Vozidlo bylo žalovanému dne 24. 3. 2022 předáno, což potvrdil podpisem protokolu o převzetí. Žalovaný následně vozidlo užíval do 10. 5. 2022. Žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 4. 2022 znějící na částku 11 979 Kč se splatností dne 15. 4. 2022 vyúčtovala nájemné za měsíc duben a fakturou ze dne 10. 5. 2022 znějící na částku 5 179 Kč se splatností 24. 5. 2022 pak za období od 1. 5. 2022 do 9. 5. 2022 Na úhradu druhé faktury byla započtena část kauce ve výši 1 806 Kč, kterou žalovaný uhradil, žalobkyně tedy požaduje uhradit pouze zbývajících 3 373 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, dne 14. 9. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o nájmu vozidla č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že tato byla mezi účastníky uzavřena dne 24. 3. 2022. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému jako nájemci dopravní prostředek – vozidlo [anonymizováno] 1,0 TSI, [registrační značka], [VIN kód]. Žalovaný se pak zavázal platit měsíční nájemné ve výši 9 900 Kč + DPH. Doba nájmu byla sjednána od 24. 3. 2022 do 30. 6. 2022. Strany se také dohodly, že žalovaný žalobkyni uhradí kauci ve výši 5 000 Kč, splatnou v okamžik podpisu smlouvy; tuto kauci byla žalobkyně oprávněna použít k uspokojení pohledávek za žalovaným, zejména k úhradě dlužného nájemného. Při ukončení nájmu pak byl žalovaný povinen vozidlo vrátit včetně plné nádrže. 4. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne 24. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému kauci ve výši 5 000 Kč. Dle příjmového pokladního dokladu č. [anonymizováno] ze dne 24. 3. 2022 uhradil žalovaný kauci ve stanovené výši téhož dne. Dle předávacího protokolu bylo vozidlo žalovanému předáno dne 24. 3. 2022 s plnou nádrží a vráceno žalobkyni dne 10. 5. 2022 s ¼ nádrže; protokoly jsou podepsány oběma stranami. 5. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2022 se splatností dne 15. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné za období od 1. 4. 2022 do 30. 4. 2022 v celkové výši 11 979 Kč (9 900 Kč + 2 079 Kč DPH). Z faktury č. [anonymizováno] ze dne 10. 5. 2022 se splatností dne 24. 5. 2022 pak soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné za období od 1. 5. 2022 do 9. 5. 2022 a dotankování pohonných hmot v celkové výši 5 179 Kč (4 280,51 Kč + 898,91 Kč DPH). 6. Z dokumentu označeného„ jednostranný zápočet pohledávek při skončení nájmu proti složené kauci nájemného“ ze dne 15. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému provedení jednostranného zápočtu složené kauce ve výši 5 000 Kč na faktury [číslo] (částkou ve výši 3 194 Kč) a [číslo] (částkou ve výši 1 806 Kč). 7. Předžalobní výzvou ze dne 14. 9. 2022 byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 15 352 Kč na jistině dluhu a 4 937 Kč na nákladech. 8. Na základě shora uvedeného má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o nájmu dopravního prostředku, na jejímž základě poskytla žalovanému vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], na dobu od 24. 3. 2022 do 30. 6. 2022. Žalovaný se zavázal hradit sjednané nájemné a vozidlo vrátit s plnou nádrží. Toto nájemné však žalovaný řádně nehradil, stejně jako neuhradil vyúčtované dotankování pohonných hmot, přestože vše žalobkyně vyúčtovala, proto žalobkyně v souladu se smlouvou využila jednostranný zápočet složené kauce. Žalovaný byl k úhradě zbývající dlužné částky vyzván, neuhradil však ničeho. 9. Podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil jako platnou a účinnou smlouvu o nájmu dopravního prostředku. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému k užívání na dobu určitou vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné a vozidlo vrátit s plnou nádrží, což neučinil. Nájemné i doplatek pohonných hmot mu žalobkyně řádně vyúčtovala, žalovaný však ničeho neuhradil. Po provedení jednostranného zápočtu činí dlužná částka 15 352 Kč. Nebylo doloženo, že by žalovaný dlužnou částku uhradil nebo že by k zániku povinnosti došlo z jiných důvodů. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z částky 11 979 Kč od 16. 4. 2022 do 24. 5. 2022 a poté z částky 15 352 Kč od 25. 5. 2022 do zaplacení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 205,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 352 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 120 Kč ve výši 1 285,20 Kč.