8 C 202/2022-24 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16 177 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 10 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč v 52 týdenních splátkách po 364 Kč do [datum]. Souhrnný poplatek byl tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 30 % ročně) z poskytnuté částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč, odměnou za zpracování ve výši 1 500 Kč a odměnou za komfortní splácení ve výši 2 316 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovanou a jejich ověřením předloženými doklady. Žalovaná svou povinnost platit nesplnila a uhradila pouze částku 2 700 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil právní osobnost žalobkyně. 4. Z dalších provedených listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatku částku ve výši 8 917 Kč, skládající se z částky 5 101 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutý úvěr, dále z částky 1 500 Kč za zpracování úvěru a částky 2 316 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Úroková sazba je vymezena ve výši 88 % ročně. Současně bylo ujednáno pojistné ve výši 1 560 Kč. Celková finanční částka ve výši 20 477 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 52 týdenních splátkách s tím, že 51 splátek bylo určeno ve výši 394 Kč a 52. splátka ve výši 383 Kč. 5. Z listiny označené jako zákaznická karta soud zjistil, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 10 000 Kč. V jednotlivých kolonkách formuláře je vyplněno, že žalovaná je spoluvlastníkem bydlení, je vdaná, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnána jako prodavačka v prodejně [jméno], kde její čistý měsíční příjem činí 19 271 Kč. Další příjem domácnosti je uveden ve výši 38 500 Kč. Dále je vyplněno, že odhadované náklady domácnosti jsou 3 000 Kč a žalovaná má zápůjčku u jiné společnosti, kde měsíčně splácí 1 600 Kč. Dle dalších vyplněných kolonek má žalovaná bankovní účet vedený na své jméno, ale nemá kreditní kartu. V části„ OVĚŘENÉ DOKUMENTY“ jsou zatrženy možnosti:„ Pracovní smlouva“„ 2 Výpisy z bank. účtu“. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy (strany 15) soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku odeslán [datum]. 7. Z přehledu plateb (tabulky umoření) je zřejmá výše čerpaného úvěru a výše sjednané úrokové sazby. Z tabulky vyplývá, že žalovaná na dluh uhradila ve 2 různých splátkách celkem částku 2 700 Kč. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 21 535,45 Kč ve lhůtě do [datum]; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne [datum]. 9. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s dalšími platbami ve výši 8 917 Kč a 1 560 Kč v pravidelných splátkách do [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 2 700 Kč. Žalovaná byla vyzývána, aby dlužnou částku vrátila. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. 10. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na [webová adresa] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na [webová adresa], přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). V projednávané věci si právní předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr obstarala řadu informací přímo od žalované. Tyto informace však byly nedostatečné a současně nebylo prokázáno, že byly prověřené. Žalobkyně argumentovala tím způsobem, že přenesla povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že tato podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povi