18 C 136/2023-61 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 13 901 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, SPZ , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 21. 9. 2021 do 5. 12. 2021 a v období od 6. 12. 2021 do 30. 6. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). , právnická osoba, tyto skutečnosti zjistila postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a vyzvala dne 28. 4. 2022 a dne 18. 8. 2022 žalovaného v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku ve výši 3 572 Kč, ve výši 9 729 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 2 x 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.5. Z listin založených ve spise soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně v řízení prokázala, že postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zák. č. 168/1999 Sb. zjistila, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem osobního automobilu a nemá za období od 21. 9. 2021 do 5. 12. 2021 a za období od 6. 12. 2021 do 30. 6. 2022 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv mu tato povinnost vznikla podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. Žalovaný je v takovém případě povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti, když v řízení nebylo zjištěno, že by předmětné vozidlo bylo žalovanému odcizeno. Žalobkyně vyzvala řádnými písemnými výzvami obsahující všechny potřebné náležitosti žalovaného k úhradě příspěvku, stanoveného podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 205/1999 Sb. součinem denní sazby ve výši 47 Kč a počtu dní, za něž nebylo vozidlo pojištěno, tedy 76 dní a 207 dní, a dále k úhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč, v souladu s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Žalovaný ve stanovené 30denní lhůtě celkovou částku ve výši 13 901 Kč neuhradil, ocitl se tedy v prodlení, žalobkyni tak náleží podle § 1970 občanského zákoníku vedle dlužné částky také úrok z prodlení ve výši zákonné, stanovené dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.6. Protože žalobu soud shledal důvodnou, bylo jí výrokem I. v celém rozsahu vyhověno. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit dlužnou částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 741 Kč. Tyto náklady sestávají z odměny zástupce za šest úkonů právní služby, učiněných před spojením věcí ke společnému projednání, dle § 11 odst. 1 písm. a), d), h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kvalifikovaná výzva) v celkové výši 2 100 Kč, přičemž mimosmluvní odměna za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 bodu 1. a. t. 200 Kč z tarifní hodnoty 3 872 Kč a podle § 14b odst. 1 bodu 2. a. t. 300 Kč z tarifní hodnoty 10 029 Kč, a náhradu hotových výdajů s těmito úkony spojených v celkové výši 600 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. K tomu soud připočetl náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 441 Kč podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 a 800 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.