21 C 324/2023-71 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 432 435,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení a částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V důvodech svého návrhu uvedla, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy ubytování dělníkům žalované v nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Na základě dohody stran pak došlo ke konečnému vypořádání pohledávky za ubytování dne 27. 3. 2023, a to v celkové výši 540 484,60 Kč. Žalovaná s tímto vypořádáním souhlasila. Žalobkyně proto vystavila žalované fakturu č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, splatností dne 30. 4. 2023 na částku 540 48660 Kč. Dlužnou částku nezaplatila žalovaná ani přes výzvy žalobkyně. Dne 26. 6. 2023 zaslala žalovaná na úhradu předmětné pohledávky částku 54 048,66 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 30. 6. 2023 předžalobní upomínku k úhradě zbývající částky 486 437,94 Kč. Žalovaná až po opakovaných urgencích provedla dne 20. 7. 2023 další částečnou platbu ve výši 54 000 Kč. Nadále tak dluží 432 435,94 Kč.2. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu postupně zpět ohledně částky 54 097,32 Kč zaplacené dne 22. 8. 2023 a částky 54 048,66 Kč zaplacené žalovanou dne 11. 10. 2023. Soud řízení ohledně těchto částek a příslušenství z nich plynoucího do budoucna zastavil usnesením ze dne 12. 9. 2023, č. j. 21 C 324/2023-31 a ze dne 20. 11. 2023, č. j. 21 C 324/2023-46. Následně vzala žalobkyně žalobu zpět podáním ze dne 21. 3. 2024 ohledně částky 270 243,30 Kč, neboť žalobkyně zaplatila další splátky ve výši 54 048,66 Kč dne 30. 11. 2023, 20. 12. 2023, 2. 2. 2023, 13. 3. 2024 a 13. 3. 2024, a dne 24. 4. 2024 vzala žalobu zpět ohledně zbývající jistiny a částky 2 Kč z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť žalobkyně uhradila částku 54 048,66 Kč dne 27. 3. 2024. Současně žalobkyně kapitalizovala úroky z prodlení požadované z dlužné částky 540 484,60 Kč od 1. 5. 2023 a následně zohledňující jednotlivé platby žalované na dlužnou jistinu, a to částkou 47 404,09 Kč. Nadále tak požaduje po žalované zaplacení těchto kapitalizovaných úroků z prodlení a částky 1 198 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V částečném zpětvzetí pak žalobkyně uvedla, že náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 198 Kč požaduje „plus DPH v zákonné výši“.3. Soud ve věci nařídil jednání, které však nebylo zahájeno s ohledem na skutečnost, že žalovaná sdělila, že před jednáním uhradila zbývající část jistiny, k úhradě tak zbývá pouze příslušenství. Současně žalovaná uvedla, že po celou dobu nerozporuje výši pohledávky, nebylo však v jejích silách dlužnou částku uhradit. Následně strany vyslovily souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. jednání ve věci již nenařídil a rozhodl jen na podkladě listinných důkazů.4. Soud ve výroku I. rozsudku rozhodl dle § 95 odst. 2 o. s. ř o nepřipuštění změny žaloby, jíž se žalobkyně oproti původnímu znění žaloby domáhala po žalované rovněž zaplacení DPH v zákonné výši z částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud konstatuje, že si je vědom, že v případě změny návrhu rozhodne soud o ne/připuštění takové změny usnesením a ve věci samé rozhoduje až po právní moci tohoto usnesení, v daném případě však postupoval jinak. Předchozí žaloba požadavek na zaplacení DPH neobsahovala, v návrhu na částečné zastavení řízení neexistovala k tomu nároku ani žádná skutková tvrzení a důkazní návrhy. Lze tak mít za to, že se jednalo spíše o chybu v podaném návrhu na částečné zastavení. Soud tak (aniž by vyčkal právní moci usnesení o nepřipuštění změny žaloby či odstraňoval nejasnost podání) s ohledem na ekonomii řízení (předchozí opakovaná zpětvzetí a s tím narůstající náklady řízení účastníků, nespornost ostatních nároků, nepřípustnost odvolání proti usnesení o nepřipuštění změny žaloby), změnu žaloby nepřipustil přímo v konečném rozhodnutí.5. Současně v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. soud ve výroku II. tohoto rozsudku zastavil řízení ohledně jistiny ve výši 324 289,96 Kč a zákonného úroku z prodlení běžícího z jednotlivých provedených plateb do budoucna, neboť žalovaná po podání žaloby provedla výše uvedené částečné úhrady. Současně bylo řízení zastaveno i ohledně částky 2 Kč, jež byla započtena na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.6. Z listinných důkazů, jež byly součástí spisu, soud zjistil následující skutečnosti: Z faktury č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované vyrovnání vzájemných závazků vyplývajících z ukončení smlouvy o poskytnutí ubytovacích služeb ze dne 22. 12. 2020 částku 540 486,60 Kč splatnou dne 30. 4. 2023. Vlastnické právo žalobkyně k ubytovacímu zařízení vyplývá z informativnímu výpisu k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavební objekt č. p. , Anonymizováno, , stavba ubytovacího zařízení, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Z e-mailové komunikace mezi účastníky ze dne 27. 3. 2023 až 17. 5. 2023 bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k dohodě o výši částky fakturované jako vyrovnání za poskytování ubytovacího zařízení. Následně však nedošlo k jejímu uhrazení a částka byla zpochybněna. Z dopisu ze dne 30. 6. 2023 a jeho podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 486 437,94 Kč s příslušenstvím před podáním žaloby zástupcem žalobkyně. Z dopisu žalované zástupci žalobkyně ze 20. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaná potvrdila vědomost o existenci a výši pohledávky vůči žalobkyni, uvedla však, že její finanční situace neumožňuje úhradu dlužné částky, je však schopna hradit pravidelné měsíční platby ve výši 10 % z celkové výše závazku.7. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků tak soud dospěl k závěru, že žalovaná neuhradila žalobkyni pohledávku z vyrovnání vzájemných závazků vyplývajících z ukončení smlouvy o poskytnutí ubytovacích služeb ze dne 22. 12. 2020 ve výši 540 484,60 Kč v termínu splatnosti, tj. do 30. 4. 2023. Před podáním žaloby následně uhradila pouze dvě částečné platby. V úhradách dlužné částky částečnými platbami pokračovala i po podání žaloby. Mezi stranami tedy nebyla sporná existence ani výše pohledávky, ani skutečnost, že žalovaná uhradila pohledávku žalobkyně s prodlením. Ke dni vyhlášení rozsudku byla již celá částky 540 484,60 Kč uhrazena, a to splátkami ve výši 54 048,66 Kč dne 26. 6. 2023, 21. 7. 2023, 22. 8. 2023, 11. 10. 2023, 30. 11. 2023, 20. 12. 2023, 29. 2. 2024, dne 27. 3. 2024 a dvakrát 54 048,66 Kč dne 13. 3. 2024. Přeplatek ve výši 2 Kč započetla žalobkyně na částku 1 200 Kč požadovanou jako náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky.8. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, (dále jen „nařízení vlády“) jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.10. S ohledem na výše uvedená ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba ve zbývající části, ohledně níž nebylo řízení zastaveno, je důvodná. Žalovaná nezpochybňovala existenci pohledávky, její důvody a splatnost. To ostatně vyplývá i z toho, že dlužnou částku v průběhu řízení postupně částečnými platbami uhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila pohledávku žalobkyně v termínu splatnosti, dostala se tak do prodlení a žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a nařízením vlády požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, zohledňujících částečné platby žalované. Výše kapitalizovaného úroku z prodlení odpovídá počtu dnů prodlení, konkrétní dlužné jistině i výši zákonného úroku z prodlení. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Současně vyhověl žalobě ohledně požadované částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť oba účastníci jsou podnikatelé, závazkový vztah se týkal j