21 C 63/2024-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 10 934 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , tj. poté, co se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně s uvedením požadovaných údajů, požádal o poskytnutí úvěru a odsouhlasil podmínky jeho poskytnutí. Žalobkyně poskytla žalovanému dojednaný úvěr ve výši 7 000 Kč dne 17. 5. 2021 převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 16. 2. 2023 společně s úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Žalovaný však ve stanovené době žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Vedle nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč a úroku žalobkyně rovněž požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 17. 2. 2023 do 6. 12. 2023 v celkové výši 2 044 Kč z důvodu prodlení žalovaného se splacením úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila.3. V nedatovaném dokumentu označeném jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, korespondenční adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Číslo účtu žalovaného, na který měl být úvěr poskytnut, je uvedeno jako, tel. číslo, /, Anonymizováno, . Dokument není žalovaným vlastnoručně podepsán, pouze v místě pro jeho podpis je uvedeno jeho jméno a příjmení, rodné číslo a IP adresa. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 7 000 Kč s dobou trvání 30 dnů, úroková sazba ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je klient v prodlení. Celkem měl žalovaný uhradit částku 8 890 Kč. Podle čl. 3. a 4. nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek se klient musí zaregistrovat na webových stránkách věřitele, kde vyplní požadované osobní údaje, zvolí si heslo, vyjádří souhlas s textem všeobecných obchodních podmínek, zvolí si podmínky žádosti o úvěr, seznámí se s veškerými poskytnutými informacemi, po vygenerování textu smlouvy a obchodních podmínek zaškrtne políčka „Souhlasím s podmínkami Smlouvy“ a „Souhlasím s VOP“, vyplní dotazník ohledně své finanční a majetkové situace a klikne na tlačítko „Potvrdit žádost“. Zároveň je nutné ověřit identitu klienta. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru. Z kopie občanského průkazu a povolení k trvalému pobytu soud zjistil osobní údaje žalovaného poskytnuté žalobkyni.4. Z dotazníku žalovaného se záznamem z databáze SOLUS soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., jeho čistý měsíční příjem činí 34 000 Kč, jeho celkové měsíční výdaje činí 17 000 Kč. Z výplatních pásek žalovaného byl zjištěn jeho čistý příjem v prosinci 2020 ve výši 32 147 Kč, v lednu 2021 ve výši 39 422 Kč, v únoru 2021 ve výši 39 063 Kč a v dubnu 2021 ve výši 36 159 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za únor 2021 byl zjištěn počáteční zůstatek 931,26 Kč, konečný zůstatek 229,90 Kč, příjmy ve výši 47 647 Kč a výdaje ve výši 48 348,36 Kč. Příjmy žalovaného jsou tvořeny mzdou ve výši 38 647 Kč a dále úvěrovou částkou 8 000 Kč od společnosti , právnická osoba, Výdaje jsou pak v částce 11 900 Kč tvořeny sázkami u společnosti , právnická osoba, , částka 4 976 Kč pak byla odepsána coby splátka spotřebitelského úvěru. Z výpisu z účtu žalovaného za duben 2021 pak byl zjištěn počáteční zůstatek 973,66 Kč, konečný zůstatek 2 999,06 Kč, příjmy ve výši 84 099 Kč a výdaje ve výši 82 073,60 Kč. Příjmy žalovaného jsou tvořeny mzdou ve výši 35 515 Kč, úvěrovou částkou 5 000 Kč od společnosti , právnická osoba, ., dále částkou 29 400 Kč od společnosti , právnická osoba, , částkou 9 645 Kč od finančního úřadu a částkou 1 996 Kč od , Anonymizováno, , jméno FO, . Výdaje jsou pak v částce 7 300 Kč tvořeny sázkami u společnosti , právnická osoba, , částka 6 720 Kč pak byla odepsána ve prospěch společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, .5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že z účtu žalovaného č. , č. účtu, byla dne 25. 8. 2020 převedena částka 1 Kč. Z potvrzení o platbě vyplývá, že dne 17. 5. 2021 byla na účet žalovaného z účtu žalobkyně odeslána částka 7 000 Kč. Z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že úhrada úvěru měla proběhnout v jedné splátce ve výši 8 890 Kč.6. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě nesplaceného úvěru s příslušenstvím do sedmi dnů od odeslání výzvy; podle potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty byla tato výzva odeslána žalovanému dne 6. 12. 2023.7. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že žalobkyně převedla na bankovní účet vedený ve prospěch žalovaného dne 17. 5. 2021 částku 7 000 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 6. 12. 2023 vyzván, aby mimo jiné uvedenou částku vrátil.8. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále též jen „ZoSÚ“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “. Tento dokument neobsahuje podpis žalovaného, není na něm ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovan