8 C 144/2024-18 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl provozovatelem vozidla RZ , SPZ, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, které nemělo v období od 21. 7. 2022 do 17. 11. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Podle příslušného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem, je osoba povinná k uhrazení příspěvku povinna uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Vedle základu příspěvku ve výši 10 620 Kč (za 120 dnů) požaduje žalobkyně rovněž zaplacení nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku přípisem ze dne 12. 1. 2023, splatnost příspěvku nastala 28. 3. 2023. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo RZ , SPZ, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, VIN , VIN kód, , za období od 21. 7. 2022 do 17. 11. 2022 ve výši 10 320 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu. Výzva byla žalovanému dle výpisu z aplikace Sledování zásilek doručena dne 16. 1. 2023. Z upomínky ze dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku za jeho nepojištěné vozidlo a nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 5. 2023 pak bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu. Žalovaný byl coby vlastník a provozovatel vozidla zjištěn z Registru silničních vozidel.4. Soud tedy dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl zjištěn jako osoba povinná sjednat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pro vozidlo RZ , SPZ, . Na toto vozidlo však nebylo v období od 21. 7. 2022 do 17. 11. 2022 pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřena. Žalovaný nevyhověl výzvám žalobkyně a neuhradil zákonem stanovený příspěvek a náklady uplatnění v celkové výši 10 706 Kč ani v prodloužené lhůtě 60 dnů, ač k tomu byl vyzýván a poté opakovaně upomínán.5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále též jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; dle písm. b) téhož ustanovení pak může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 věty před středníkem zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.7. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.8. Podle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě zjištěných skutečností soud a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky dospěl k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona ve výši určené jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Nebylo doloženo, že by k zániku povinnosti došlo z jiných důvodů. Výše nároku žalobkyně je tak představována součtem součinu denní sazby ve výši 86 Kč a počtu 120 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tj. částkou 10 706 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Splatnost příspěvku a nákladů na jeho uplatnění je stanovena na 30 dnů od doručení výzvy k úhradě. Tuto lhůtu žalobkyně žalovanému ve všech šesti případech prodloužila s ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření související s pandemií nového koronaviru na 60 dnů. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení s hrazením příspěvku a žalobkyně v souladu se zákonem požaduje úrok z prodlení ode dne, kdy již byl žalovaný prokazatelně v prodlení. Jelikož výše úroků z prodlení je požadována v zákonné výši, soud i v této části žalobě vyhověl. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 800 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů a daně z přidané hodnoty jejího zástupe za úkony právní služby, neboť tyto náklady nepovažoval soud za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud při svém rozhodnutí vycházel z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12 (publikovaném pod N 132/66 SbNU 61 a dostupném na www.usoud.cz). Ústavní soud v předmětném rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že je povinností obecných soudů vždy zkoumat, zda požadované náklady řízení byly účastníkem vynaloženy účelně. Při tomto posouzení by měl být brán zřetel na účel civilního procesu, kterým je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům. V souladu s tímto účelem nejsou případy, kdy se civilní řízení vede nikoliv kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje formulářovými žalobami své nároky dlouhodobě a opakovaně. Soud z připojeného spisu sp. zn. , s