112 C 46/2018-366 — Okresní soud v Jihlavě

A. Tvrzení účastníků řízení1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 62 539 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby a v následujících vyjádřeních uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení, doprava a montáž vstupní stěny s obloukovým nadsvětlíkem a hliníkových dveří. Na základě zálohové faktury žalované ze dne , datum, uhradila žalobkyně zálohu ve výši 62 539 Kč z celkové ceny díla ve výši 80 555 Kč. Před podpisem smlouvy pracovníci žalované dvakrát zaměřovali otvor pro montáž, naposledy dne , datum, . Otvor byl na žádost žalované čistý, tj. bez omítky, a tvořený pálenou cihlou. Rovněž byly sjednány tolerance u svislé stěny do 15 mm a u oblouku 5-25 mm; žalobkyně předpokládala, že odchylky budou rovnoměrné a budou kopírovat stavební otvor. Obloukový nadsvětlík je však vychýlen do jedné strany, je tedy zřetelně šišatý. Žalovaná stěnu dodala a namontovala dne , datum, . Při montáži pracovníkům žalované prasklo sklo ve vstupní stěně, zjištěnou příčinou bylo prohnutí konstrukce, proto nedošlo ani k osazení těsnícího profilu a montáž byla přerušena. Jelikož dílo mělo v důsledku chybného zaměření díla žalovanou vady a neodpovídalo výrobní dokumentaci, žalobkyně tyto vady reklamovala, jak vyplývá z předávacího protokolu ze dne , datum, , avšak vady byly neodstranitelné, a proto žalobkyně dne , datum, od smlouvy písemně odstoupila a požádala o vrácení zálohy a demontáž a odvoz předmětu díla. Před uzavřením smlouvy žalovaná nevyjádřila pochybnosti o své schopnosti realizovat dílo řádně a bez vad a rovněž neinformovala žalobkyni o možných estetických nedostatcích díla. Vady díla nespočívají v rozdílných estetických představách žalobkyně a žalované, nýbrž jde o vady funkční, spočívající v prasknutí skla ve vstupní stěně; navíc spokojenost s estetickým provedením díla by mohl mít pouze velmi otrlý objednatel. Podle znaleckého posudku, který si žalobkyně nechala zpracovat, žalovaná nedodržela při realizaci díla výrobní tolerance. Žalovaná nabídla žalobkyni slevu z ceny díla ve výši neuhrazeného doplatku ceny, to však žalobkyně odmítla, neboť do deformované stěny díla nelze nové sklo namontovat bez rizika jeho opětovného prasknutí. Po písemném vyjádření žalobkyně ze dne , datum, byla provedena výměna skla, avšak ani ta nebyla dokončena z důvodu prohnutí stěny, a opět nedošlo k osazení těsnícího profilu v plném rozsahu. Pokud se jedná o znalce , jméno FO, . , jméno FO, , od něhož si žalovaná nechala zpracovat znalecký posudek na provedení díla, žalobkyně vůči němu vznesla námitku podjatosti, neboť v minulosti spolupracoval s žalovanou.2. Žalovaná ve svých vyjádřeních ve věci uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Potvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výroba a dodání vstupní stěny včetně hliníkových dveří s atypickým obloukovým nadsvětlíkem, který měl kopírovat původní klenbu. Spor se mezi účastníky vede o to, zda byl nadsvětlík proveden v souladu s uzavřenou smlouvou nebo nikoliv. Žalobkyně písemně odsouhlasila výrobní dokumentaci díla a potvrdila i to, že k prasknutí skla došlo v souvislosti s jeho montáží. Žalovaná má za to, že žalobkyní vytýkané vady pramení pouze z rozdílné estetické představy žalobkyně a nemohou být důvodem pro odstoupení od smlouvy. Žalovaná nabídla žalobkyni výměnu nevyhovující části díla, slevu z ceny díla a výměnu prasklého skla. To žalobkyně neakceptovala a trvala na odstoupení od smlouvy, což však s ohledem na odstranitelnost vytčené vady nebylo podle žalované možné. S ohledem na svou atypičnost musel být oblouk vyráběn ručně, tudíž žalovaná v reakci na výtky žalobkyně v dopise ze dne , datum, žalobkyni sdělila, že nelze očekávat, že dílo bude mít parametry strojově vyráběných částí, neboť to není technicky možné. Pokud se jedná o prasknutí skleněné tabule, k tomu došlo těsně po vložení do otvoru bez jakéhokoliv utěsnění či zasklení, což prakticky vylučuje hypotézu žalobkyně o prohnutí hliníkové konstrukce; ve skle se zřejmě objevila prasklina při přepravě či montáži, která způsobila, že sklo při montáži prasklo. Žalovaná ihned informovala žalobkyni, že sklo bude vyměněno. Žalovaná nesouhlasila se závěry znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , který si žalobkyně nechala na provedené dílo zpracovat, neboť jeho závěry nekorespondují se skutečností. V podání ze dne , datum, žalovaná namítla započtení částky 18 016 Kč proti nároku žalobkyně s tím, že se jedná o dosud neuhrazený doplatek ceny díla, splatný na základě faktury vystavené žalovanou dne , datum, a splatné dne , datum, , a že žalovaná musela přistoupit k jeho uplatnění, aby nedošlo k jeho promlčení. Ohledně případné podjatosti znalce , jméno FO, . , jméno FO, žalovaná uvedla, že námitka žalobkyně je účelová s ohledem na znalcův závěr, že dílo nemá vady a odpovídá výrobní dokumentaci, a že skutečnost, že znalec před dvěma lety pořádal u žalované školení, není důvodem podjatosti, a to zvláště za situace, kdy o tomto znalec sám informoval.B. Procesní vývoj řízení3. Rozsudkem ze dne 25. 1. 2022, č. j. 112 C 46/2018-230, soud zamítl návrh žalobkyně na zaplacení částky 62 539 Kč s příslušenstvím a uložil žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení žalované ve výši 74 260 Kč a České republice náhradu nákladů státu ve výši 2 511,40 Kč. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že vady díla, které žalobkyně reklamovala, jsou vadami odstranitelnými, tudíž odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobkyně je neplatné. Přihlédl také k tomu, že ačkoliv se žalovaná snažila vady odstranit, žalobkyně jí k tomu neposkytla součinnost a trvala na odstoupení od smlouvy.4. Usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 72 Co 96/2022-247, Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě jako soud odvolací výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Svůj postup odvolací soud odůvodnil tím, že z dosud provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně považovala dílo za vadné takovým způsobem, že do úvahy přicházelo jen odstoupení od smlouvy, přičemž žalované poskytla ještě lhůtu k tomu, aby na místě montáže díla posoudila stav sama; jelikož k akceptaci ze strany žalované nedošlo, žalobkyně od smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené se měl soud prvního stupně v rámci dokazování zabývat otázkou, zda plnění ze smlouvy o dílo bylo jejím podstatným porušením či nikoliv. Pozornost měla být zaměřena na zjištění, co si smluvní strany sjednaly, jaký byl konkrétní obsah smlouvy o dílo, aby její konečný výsledek mohl být porovnán s realizovaným dílem, s jakými konečnými parametry byla vytvořena výrobní dokumentace, zda byla zaslána žalobkyni a zda ta ji odsouhlasila. K tomu je potřeba provést poměrně rozsáhlé dokazování, přičemž odvolací soud v bodech 17. až 19. svého usnesení také uvedl, které konkrétní dosud neprovedené důkazy považuje za nezbytné pro posouzení otázky podstatnosti porušení smlouvy, a to i ve vztahu k vadě související s prasklým sklem ve vstupní stěně.C. Nesporná tvrzení a zjištění z dokazování5. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli dne , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výroba a dodání vstupní stěny včetně hliníkových dveří s atypickým obloukovým nadsvětlíkem, že pracovníci žalované provedli zaměření stavebního otvoru a poté vyhotovili stavební dokumentaci díla. Účastníci se shodují dále v tom, že žalobkyně vytkla žalované vady provedeného díla, že následně v dopise ze dne , datum, žalované oznámila, že od smlouvy o dílo odstupuje, že tento dopis byl řádně doručen žalované (zástupce žalované k tomu u jednání dne , datum, na dotaz soudu uvedl, že „nerozporují odstoupení od smlouvy ze dne , datum, , kdy jim toto odstoupení bylo řádně doručeno“) a že žalovaná odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo neakceptovala.6. Z upřesnění žaloby s návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně upravila výši požadovaného zákonného úroku z prodlení z žalované částky na 8,05 % ročně. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 1. 2019, č. j. 112 C 46/2018-21, soud zjistil, že byla připuštěna změna žaloby, navržená žalobkyni v podání ze dne , datum, , kterou se domáhala úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky. Z platebního rozkazu ze dne 7. 2. 2019, č. j. 112 C 46/2018-22, soud zjistil, že soud uložil žalované, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatila žalobkyni částku 62 539 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 62 539 Kč od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 15 166,50 Kč, nebo aby podala proti tomuto platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor. Z podání žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná podala proti platebnímu rozkazu ze dne , datum, blanketní odpor. Z odůvodnění odporu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nárok žalobkyně neuznala a podrobně se vyjádřila k předmětu sporu včetně existence tvrzených vad díla a platnosti odstoupení žalobkyně od smlouvy. Z podání žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žal