20 C 127/2025-55 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, .) uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se zavázala vrátit prostřednictvím 14 měsíčních splátek společně s úrokem ve výši 8 % ročně a s poplatkem ve výši , částka, sestávajícím z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Žalobkyně tvrdila, že žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne , datum, , přičemž vrátila pouze , částka, . Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, . Žalobkyně tak požaduje: jistinu , částka, , úrok , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , poplatek za administrativní činnost , částka, , poplatek za splácení v hotovosti , částka, , smluvní pokutu , částka, , úrok od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnou zákazníkovi částku , částka, . Zákazník se zavázal tuto částku vrátil společně s poplatkem ve výši , částka, prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Z přehledu transakcí soud zjistil, že žalovaná uhradila , částka, ., právnická osoba, prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, žalobkyně předložila žádost o úvěr. Tato žádost byla žalovanou i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne , datum, . Z žádosti soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při žádosti sdělila. Takto bylo uvedeno, že v době žádosti o úvěr žalovaná má středoškolské vzdělání. Z žádosti bylo dále zjištěno, že žalovaná měla příjem ze zaměstnání ve výši , částka, čistého měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaná při žádosti uvedla, že je tvoří , částka, na bydlení, , částka, na jídlo, , částka, srážky ze mzdy a , částka, jako splátky půjček. Žalobkyně předložila rovněž snímek obrazovky telefonu, na kterém je část výpisu z účtu žalované, podle kterého obdržela dne , datum, dávku nemocenské ve výši , částka, . Podle dohody o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr žalované sjednán do , datum, . V čestném prohlášení žalovaná uvedla, že bydlí u svého otce a platí , částka, měsíčně na bydlení. Z výplatních pásek , právnická osoba, . vyplývá, že žalovaná obdržela mzdu ve výši , částka, (únor 2023), , částka, (březen 2023), , částka, (duben 2023).5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že žalobkyně zaplatila kupní cenu za postoupení pohledávek. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, .6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne , datum, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 14 měsíčními splátkami ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek; ohledně výdajů se spolehla pouze na tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně, když uhradila pouze , částka, . Pohledávky z uzavřené smlouvy byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobky