9 C 38/2025-52 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 459 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel prostřednictvím webových stránek , webové stránky, dne , datum, se společností , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč. Následně byla celková výše úvěru navýšena na 16 900 Kč. Celá výše úvěru byla žalovanému poukázána na bankovní účet. Žalovaný měl úvěr splatit do , datum, . Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 15 960 Kč a z důvodu prodlení také smluvní pokutou ve výši, Anonymizováno, 499 Kč. Při uzavírání smlouvy byla zkoumána schopnost žalovaného úvěr splatit, a to dotazy na dlužnické registry. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil, přestože byl před podáním žaloby upomínán.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se z jednání omluvila. Soud za splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že v tomto je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 16 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do , datum, . Úrok byl ujednán ve výši 0 %. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Částka měla být poskytnuta na účet č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele, poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Dokument není nikým podepsán. Klientem měl být potvrzen zadáním kódu dne , datum, v 18:25:36 hodin. Součástí smlouvy měly být i obchodní podmínky.4. Splatnost smlouvy měla být dle dokumentů označených jako dodatky postupně prodlužována do , datum, (dodatek č. , číslo, z , datum, ), do , datum, (dodatek č. , číslo, z , datum, ), do , datum, (dodatek č. , číslo, ze , datum, ) a do , datum, (dodatek č. , číslo, z , datum, ). Podle dodatku č. , číslo, z , datum, bylo mezi stranami dohodnuto navýšení úvěru na 16 900 Kč. Dokumenty označené jako dodatky nejsou podepsány ani jednou stranou.5. Dle výpisů z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla na účet č. , č. účtu, odeslána dne , datum, částka ve výši 16 000 Kč a dne , datum, částka ve výši 900 Kč. Podle dalšího výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslal žalovaný ze svého účtu č. , č. účtu, dne , datum, částku 0,10 Kč. , právnická osoba, sdělila soudu, že bankovní účet č. , č. účtu, byl a je veden ve prospěch žalovaného.6. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán přípisy právní předchůdkyně žalobkyně z , datum, a , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou ze dne 17. 1. 2024, která byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě dne 17. 1. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů.7. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně předložila nepodepsaný dokument označený jako Smlouva o úvěru č. , číslo, , ve kterém byla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , označena jako věřitel a žalovaný jako klient. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku ve výši 16 000 Kč a závazek klienta částku splatit do , datum, . Částka měla být poskytnuta na účet č. , č. účtu, , který byl veden ve prospěch žalovaného. Dle dalších nepodepsaných dokumentů byla změněna částka úvěru na 16 900 Kč a datum splatnosti postupně až na , datum, . Z účtu žalovaného byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně zaslána dne , datum, částka 0,10 Kč. Z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla odeslána na účet žalovaného dne , datum, částka ve výši 16 000 Kč a dne , datum, částka ve výši 900 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila. Předžalobní výzvou ze dne 17. 1. 2024, předanou k poštovní přepravě dne 17. 1. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů.8. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.9. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listin označených jako „Smlouva o úvěru“ a „Dodatky“. Tyto dokumenty neobsahují podpis právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného. Ani z jiných skutečností (časově nesouvisející „verifikační“ platby) nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podstatných otázkách upravených ve smlouvě. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalovaného. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlo