9 C 92/2024-32 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 382 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na částku 9 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento potvrdil svým podpisem. Půjčku se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 524 Kč v 60 týdenních splátkách po 279 Kč do , datum, . Žalovaný svou povinnost platit nesplnil a uhradil pouze částku 4 142 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila dluh ze smlouvy k , datum, na 6 744,01 Kč v části jistiny a na 5 637,99 Kč v části souhrnného poplatku. Dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.2. Žalovaný se přijednání soudu k žalobě vyjádřil tak, že vyloučil, že by od právní předchůdkyně žalobkyně nějaké peníze obdržel. V době, kdy měla být smlouva uzavřena, byl studentem soukromé školy. Kontaktoval společnost , právnická osoba, K nim domů přišla paní , jméno FO, . On jí sdělil požadované informace, ale protože neměl příjem, bylo mu sděleno, že žádost byla zamítnuta. Při jednání podepisoval tří až pět papírů, které ho obchodní zástupkyně nenechala přečíst. Asi měsíc poté, co ukončil studium, byl kontaktován. Sdělil, že žádné peníze nedostal. Se svým bývalým přítelem šel někdy v roce 2011 nebo 2012 podat trestní oznámení na policii. Pak byl chvilku klid. Když se , právnická osoba, začal znovu ozývat, podal nové trestní oznámení. Z celé situace má psychické problémy. Nakonec žalovaný vznesl námitku promlčení dluhu.3. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila a soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil právní osobnost žalobkyně.5. Soud z listiny označené jako „SMLOUVA O PŮJČCE“ zjistil, že byla označena číslem , hodnota, a podepsána dne , datum, . Jako účastníci smlouvy jsou označeni právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný. Dle smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy předal v hotovosti půjčku ve výši 9 000 Kč, což žalovaný měl potvrdit svým podpisem. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na souhrnném poplatku částku ve výši 7 524 Kč. Celková finanční částka ve výši 16 524 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 59 týdenních splátkách ve výši 279 Kč a poslední splátce ve výši 63 Kč.6. V zákaznické kartě podepsané žalovaným dne , datum, je uvedeno, že jde o žádost o půjčku ve výši 9 000 Kč. V jednotlivých kolonkách formuláře je následně vyplněno, že žalovaný žije s rodiči, nemá vyživovací povinnosti a pracuje jako dělník s měsíčními příjmy v celkové výši , částka, . Dále je vyplněno, že odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, včetně přílohy (strany 1, 91 a 157) soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy č. , hodnota, , přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o zápůjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku odeslán , datum, . Předžalobní výzvou ze dne 3. 6. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 23 613,51 Kč ve lhůtě do , datum, ; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne 4. 6. 2024.8. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně uplatňuje nárok ze smlouvy, která měla být uzavřena dne , datum, . Smlouvou se žalovaný měl zavázat vrátit poskytnuté prostředky s dalšími platbami v celkové výši 16 524 Kč v pravidelných týdenních splátkách do, Anonymizováno, , datum, . Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni písemnou smlouvou, což bylo žalovanému oznámeno. S ohledem na vznesenou námitku promlčení se dále soud nezabýval zkoumáním, zda skutečně byly nějaké peněžní prostředky žalovanému vyplaceny.9. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se jiné právní poměry (než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do , datum, ), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.11. Dle § 101 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Ustanovení § 101 téhož zákona uvádí, že pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Dle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.12. Soud závazkový vztah uzavřený mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ve smyslu shora uvedených ustanovení podle textu písemné smlouvy posoudil jako smlouvu o půjčce. Byť nebylo prokázáno, že na základě smlouvy byla žalovanému předána k dočasnému užití částka 9 000 Kč, ze smlouvy vyplývá, že si strany dohodly plnění ve splátkách. Při plnění ve splátkách jde o dvojí dobu splatnosti, jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň doba splatnosti celé pohledávky je určena poslední splátkou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, dostupný na www.nsoud.cz). Soud při posouzení, zda došlo k promlčení nároků žalobou uplatněných, vycházel z data splatnosti celé pohledávky, tj. data splatnosti poslední splátky. U jednotlivých splátek počíná běžet promlčecí doba ode dne jejich splatnosti, proto k promlčení celé pohledávky dojde uplynutím tří let ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky. V případě předmětné smlouvy měly být peníze spolu s úplatou vráceny v 60 týdenních splátkách s první splátkou splatnou dne , datum, , takže poslední splátka byla splatná dne , datum, . K promlčení celé pohledávky proto s ohledem na shora uvedené došlo dne , datum, . Žalobou byl nárok uplatněn až , datum, , tedy až po uplynutí promlčecí lhůty. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítnul, když nárok je promlčen.13. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého se náklady řízení hradí účastníkovi, který byl v řízení zcela úspěšný. Jelikož se žalovaný, který byl s ohledem na zamítnutí žaloby zcela ve věci úspěšný, náhrady nákladů řízení vzdal, nebyla mu náhrada nákladů řízení přiznána.