ECLI: ECLI:CZ:OSJI:2026:104.C.27.2025.1 Datum: 2026-06-08 Předmět: o 168 722,44 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 náklady řízenívzájemné plněníneplatnost smlouvylhůtyodročenídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpodnikatel
O co šlo: o 168 722,44 Kč s příslušenstvím (§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991)
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 168 722,44 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne 21. 2. 2025 a na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 125 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 68,34 % p. a. v 48 měsíčních splátkách po 7 655 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2025. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím informací a dokladů od žalovaného, z dalších zdrojů a databází a z úvěrové historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Získané informace žalobkyně poměřovala interním matematickým modelem, podle něhož byl žalovaný úvěruschopný. Žalovaný svoje povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas. Žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila celý úvěr k datu 21. 5. 2025, jelikož žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně vyčíslila novou jistinu úvěru k uvedenému datu na 146 263,06 Kč (dle se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí této nové jistiny úvěru). Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat smluvní pokutu ve výši 998 Kč a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Mezi stranami bylo sjednáno, že v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, žalobkyně požaduje smluvní pokutu v kapitalizované výši 21 061,44 Kč. Rovněž bylo sjednáno, že úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného posoudila řádně a s odbornou péčí podle zákona o spotřebitelském úvěru když ji ověřila z dokladů o příjmech, informativních výpisů z bankovního účtu, výpisů z registrů NRKI a SOLUS, formuláře hodnocení klienta a prohlášení žalovaného, přičemž současně zkontrolovala, že žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně závazky ve stavu vymáhání, jeho doklad totožnosti byl platný, jeho zaměstnavatel nebyl veden v insolvenčním rejstříku a obchodník doporučil schválení úvěru. Bylo zjištěno, že žalovaný měl čistý měsíční příjem 18 594 Kč, měsíční výdaje 9 481 Kč včetně nákladů na bydlení ve výši 4 621 Kč, neměl vyživovací povinnosti ani další závazky a při zohlednění zákonného životního minima 4 860 Kč a rezervy 1 000 Kč disponoval částkou 8 113 Kč použitelnou ke splácení úvěru; tyto údaje byly podkladem pro interní scoring, na jehož základě byl úvěr schválen. Žalobkyně zdůrazňuje, že vycházela z údajů poskytnutých a písemně potvrzených žalovaným, který prohlásil jejich pravdivost, neexistenci dluhů, exekucí a úpadku i svou schopnost úvěr splácet, přičemž objektivně nemá možnost všechny jeho výdaje ověřit a případné nepravdivé údaje jdou k tíži žalovaného. Žalobkyně splnila zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost, že příjmy žalovaného převyšovaly jeho výdaje a umožňovaly splácení úvěru, a že žalovaný byl plně a srozumitelně seznámen s podmínkami úvěru, takže úvěrová smlouva je platná a nelze k tíži žalobkyně přičítat případné lehkomyslné či nepoctivé jednání žalovaného. Žalobkyně také poukázala na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu.3. K nařízenému ústnímu jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně a žalovaný. Před zahájením jednání strany souhlasně sdělily záměr smírného vyřešení sporu. Za tímto účelem bylo jednání odročeno. V mezičase žádná ze stran neinformovala soud o tom, že by věc měla skončit smírně. Před uskutečněním jednání informoval žalovaný soud, že pobývá v Německu a rozbilo se mu auto. Z toho důvodu nebude moct dorazit na ústní jednání, přičemž o odročení nepožádal. Soud proto při splnění zákonných podmínek věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2025, dodatku č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2025, prohlášení klienta ze dne 21. 2. 2025 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 2. 2025 vč. dodejky bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 125 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 7 655 Kč, splatnými vždy do 17. dne v kalendářním měsíci. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla sjednána ve výši 367 440 Kč. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného, místo podpisu je uveden „jedinečný kód“ , Anonymizováno, . Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 68,34 % p. a., která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V bodě 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž takové prodlení nastalo. Podle bodu 6.2 smlouvy v případě prodlení o délce 15 dnů pak dále vzniká žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč. V bodě 6.3 se strany dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se však zavázala před zesplatněním úvěru žalovaného vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu 6.4 stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny úvěru je v případě prodlení s jejím uhrazením povinen žalovaný hradit úroky z prodlení a dále je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. V dodatku č. , hodnota, bylo mezi stranami upraveno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný rovněž obdržel předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Vyplacení úvěru žalovanému dne 24. 2. 2025 ve výši 125 000 Kč na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo prokázáno elektronickým výpisem z účtu č. , č. účtu, .5. Formulářem hodnocení klienta ze dne 21. 2. 2025 žalobkyně od žalovaného zjišťovala jeho majetkové poměry. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., s čistým měsíčním příjmem ve výši 33 000 Kč. Životní minimum bylo uvedeno ve výši 4 860 Kč, náklady na bydlení 5 562 Kč a jako rezerva byla uvedena částka 1 000 Kč. Za volné zdroje tak byla považována částka 21 878 Kč. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 18. 2. 2025 v něm žalovaný nebyl veden jako dlužník. Z oznámení o provedení zahraničních plateb bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalovanému dne 10. 10. 2024 vyplatil částku 32 476,49 Kč, dne 11. 11. 2024 částku 32 331,24 Kč, dne 10. 12. 2024 částku 40 866,30 Kč a dne 10. 1. 2025 částku 26 816,34 Kč (to vše po konverzi z EUR). Toto bylo potvrzeno i z výplatních pásek za říjen 2024, listopad 2024 a prosinec 2024.6. Z občanského průkazu žalovaného byla zjištěna jeho totožnost při uzavírání smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku.7. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne 23. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně má od České národní banky povolení poskytovat spotřebitelské úvěry.8. Z dokumentu základní informace o klientovi bylo zjištěno, že žalobkyně o žalovaném evidovala číslo smlouvy, telefonní číslo, e-mail, č. účtu, datum podpisu smlouvy a datum vyplacení úvěru. Z dokumentu důkaz o odeslání 1 Kč bylo zjištěno, že dne 21. 2. 2025 byla na bankovní účet žalovaného zaslána 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, . Ze zaslané SMS ze dne 21. 2. 2025 bylo zjištěno, že touto byl žalovanému popsán postup k podpisu smlouvy prostřednictvím SMS (jak bylo žalovanému sděleno i metodikou zpracovanou žalobkyní) a z SMS přijaté žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný vyslovil souhlas s podpisem a uvedl verifikační variabilní symbol.9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr u 5 finančních institucí, přičemž jeho celkový dluh činil 206 179 Kč.10. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Z výzev