11 C 402/2025-52 – Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se proti žalovanému, svému otci, domáhal zvýšení výživného dosud stanoveného částkou 1 500 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a žádal, aby mu nově byla přiznána částka 8 000 Kč měsíčně s účinností od 25. 10. 2022. Současně se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit dlužné výživné vzniklé za období od 25. 10. 2022 do rozhodnutí soudu. Žalobu zdůvodnil tím, že od poslední úpravy výživného uplynulo téměř 17 let a od té doby došlo k podstatné změně poměrů na straně účastníků, neboť žalobce byl v době předchozího rozhodování nezletilý (ve věku necelých tří let), zatímco nyní je zletilý a nadále se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Uvedl, že absolvoval střední školu, jejíž studium bylo spojeno se značnými náklady na školné, učebnice, praxe, stravování a další studijní potřeby, a od 1. 9. 2025 nastoupil ke studiu 1. ročníku , adresa, , obor Cestovní ruch. Dále poukázal na nárůst svých životních a studijních nákladů, inflaci a obecné zvýšení životních nákladů, v jejichž důsledku je dosavadní výživné ve výši 1.500 Kč měsíčně zcela nedostačující. Tvrdil, že je zdráv, avšak nosí rovnátka a brýle, bydlí se svou matkou v bytě prarodičů, přičemž matka přispívá na domácnost částkou 7 500 Kč měsíčně a její průměrný měsíční příjem činí 23 000 Kč. Žalobce současně uvedl, že žalovaný se o něj dlouhodobě nezajímá, nestýká se s ním, žalobce nemá informace o jeho bydlišti ani příjmech a v minulosti bylo výživné vymáháno exekučně; má však za to, že výdělečné a majetkové poměry žalovaného se od roku 2008 mohly zlepšit. Zpětné zvýšení výživného odůvodnil tím, že ke zvýšení jeho potřeb došlo již v době studia na střední škole a že dosavadní výživné dlouhodobě neodpovídalo jeho oprávněným potřebám, přičemž veškeré zvýšené výdaje nesla fakticky pouze jeho matka.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. O nařízeném jednání byl žalovaný informován telefonicky i předvoláním doručeným na adresu, kde se zdržuje. Z jednání se omluvil pro neupřesněné zdravotní důvody. Soud tuto neurčitou a nedoloženou omluvu nemohl shledat opodstatněnou, zvláště za situace, kdy se žalovaný v minulosti placení výživného vyhýbal. Proto soud o věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. K posouzení skutkové stránky věci provedl soud důkazy, které navrhl žalobce.4. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že byla schválena dohoda žalobcových rodičů, podle které byl žalobce jako nezletilý v péči matky a žalovaný se zavázal s účinností od 15. 6. 2008 přispívat na žalobcovu výživu částkou 1 500 Kč měsíčně. Žalobcova matka tehdy byla na rodičovské dovolené a měla příjmy cca 13 600 Kč měsíčně. Žalovaný byl devátým měsícem nezaměstnaný a pobíral podporu 7 825 Kč měsíčně, předtím byl zaměstnán v , právnická osoba, ., s průměrnou mzdou 12 417 Kč měsíčně.5. Dále ze smlouvy o studiu ze dne 21. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný od roku 2021 studoval na Škole ekonomiky a cestovního ruchu. Podle bankovního výpisu o platbách platil školné v prvním roce 1 800 Kč měsíčně, v dalších letech až do konce školního roku 2025 činilo školné 2 000 Kč měsíčně; za obědy platil zálohy 600 Kč měsíčně, v posledním ročníku 800 Kč měsíčně.6. Potvrzením o studiu žalobce prokázal, že od 1. 9. 2025 studuje na , adresa, v , adresa, .7. Z pokladních dokladů a faktur zjistil soud, že si žalobce v průběhu studia na střední a vysoké škole nakupuje učebnice za částky kolem 1 000 Kč ročně, platí v průměru kolem 1 000 Kč ročně za rovnátka, za jízdné městskou hromadnou dopravou platí za měsíc 245 Kč, za zahraniční praxe při střední škole platil včetně kapesného přes 10 000 Kč ročně, v roce 2023 platil za brýle 2 577 Kč, v roce 2005 koupil tablet s příslušenstvím za 7 170 Kč.8. Ze zprávy Úřad práce soud zjistil, že žalovaný v období od roku 2022 není veden jako uchazeč o zaměstnání, nepobírá podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci ani náhradu mzdy. Podle zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Jihlava není žalovaný evidován jako zaměstnanec u zaměstnavatele, od roku 2009 je osobou samostatně výdělečně činnou.9. Z trestního příkazu Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný byl shledán vinným, že od 5. 2. 2010 do 5. 7. 2018 neplnil vyživovací povinnost vůči žalobci, a byl mu uložen trest.10. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce žije v domácnosti se svou matkou a prarodiči. Matka za své a žalobcovo bydlení platí svým rodičům 4 000 Kč měsíčně. Na stravu vynaloží žalobce 3 000 Kč měsíčně, na mobilní služby 800 Kč měsíčně, za jízdné 250 Kč měsíčně, na životní pojištění 1 410 Kč měsíčně a na stavební spoření 1 500 Kč měsíčně. Vedle toho měl žalobce jednorázové výdaje ve výši 650 Kč za přijímací řízení na vysokou školu, 400 Kč za kartu ISIC a 7 170 Kč za tablet. Žalobce má vlastní bankovní účet, na který mu je prostřednictvím exekutora pravidelně poukazováno výživné ve výši 1.500 Kč měsíčně. Občas, nikoli však pravidelně, dostává kapesné. Ostatní výdaje za žalobce hradí přímo jeho matka.11. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , žalobcovy matky soud zjistil, že svědkyně žila se žalovaným v letech 2004 a 2005. Žalovaný je vyučený elektrikář a měl živnostenské oprávnění k provádění zednických a elektrikářských prací. Jeho příjmy svědkyně neznala. Uvedla, že žalovaný pracoval v , právnická osoba, , kde byl přibližně rok v pracovní neschopnosti a poté pracovní poměr ukončil výpovědí. Následně si měl přivydělávat různými brigádami. Přesné pracovní zařazení žalovaného v , právnická osoba, svědkyně neznala. Svědkyně pracuje jako operátorka plastů ve společnosti Deville, dříve Intech, ve dvousměnném provozu po osmi hodinách. Její čistý měsíční příjem činí přibližně 24 000 Kč až 25 000 Kč. Náklady žalobce podle svědkyně odpovídají zhruba částkám, které žalobce uvedl při své výpovědi. Svědkyně uvedla, že žalobci průběžně kupují oblečení a že v průměru na žalobce vynaloží částku přibližně 6 000 Kč až 7 000 Kč měsíčně.12. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.13. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 910 odst. 2 občanského zákoníku vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.14. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.15. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. se při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného přihlédne i k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit. Podle § 913 odst. 3 o. z. je při hodnocení schopností a možností povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti a zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.16. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.17. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů, přičemž toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.18. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příje