11 C 426/2025-26 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 40 593,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ze dne 18. 4. 2017, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 12 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úroky prostřednictvím měsíčních splátek. Dále se zavázal k úhradě sjednaných poplatků. Žalovaný ovšem porušil své povinnosti, když byl opakovaně v prodlení s úhradou měsíčních splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 10. 2. 2025. Žalovaná částka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025 postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 6. 6. 2025. Žalovaný od postoupení nic dalšího neuhradil. Žalobkyně požaduje: jistinu ve výši 37 293,17 Kč, poplatky a smluvní pokutu ve výši 3 300 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 127,03 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 37 293,17 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 40 593,17 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 25. 8. 2025.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 18. 4. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného bankovní účet. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech ze dne 28. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výši 30 000 Kč s opakovaným čerpáním. Žalovaný se zavázal dodržovat minimální kreditní příjem ve výši 50 % z úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % ročně. Ve smlouvě byly sjednány poplatky mimo jiné ve výši 600 Kč za každou písemnou upomínku a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Podle čl. III. bodu 6. smlouvy je banka oprávněna zesplatnit úvěr v případě prodlení klienta s úhradou splátek. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. V části V. sazebníku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 % z částky splatných splátek ke dni zesplatnění úvěru pro případ opakovaného prodlení s úhradou splátek. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z vysvětlení některých pojmů soud zjistil parametry úvěru.4. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 21. 5. 2025 soud zjistil, že neuhrazená jistina činí 37 293,17 Kč a celková dlužná částka včetně úroků a poplatků činí 41 720,20 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu za období od srpna 2024 do prosince 2025 soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru a jeho úročení a předepisování poplatků. Z dokumentu platební historie soud zjistil přehled splácení úvěru.5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a údaje ověřili v bankovních a nebankovních databázích a dále vycházeli ze zákonného životního minima. Z žádosti o povolení debetního zůstatku soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 21 410 Kč (průměr za 3 měsíce) a čistý příjem domácnosti ve výši 60 000 Kč. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že příjem žalovaného ve výši 21 410 Kč čistého měsíčně (průměr za 3 měsíce) potvrdil zaměstnavatel , právnická osoba6. Z dopisu ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr žalované za splatný ke dni 10. 2. 2025 a dále byla vyzvána k úhradě částky 40 788,44 Kč nejpozději do 26. 2. 2025.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025 a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení ze dne 27. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z dohody o úplatě ze dne 14. 15. 2025 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo sjednána za úplatu. Z potvrzení ze dne 21. 5. 2025 soud zjistil, že úplata za postoupení pohledávky byla poskytnuta dne 21. 5. 2025. Z výzvy ze dne 25. 8. 2025 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 45 415,09 Kč nejpozději do 9. 9. 2025.8. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku splácet a včetně sjednaného úroku ve výši 21,99 % ročně. Jelikož žalovaný byl opakovaně v prodlení s úhradou splátek, tak nejprve mu byly zaslány upomínky, a poté byl celý úvěr zesplatněn. Právní předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně požaduje úhradu poplatků za zaslané upomínky a dále požaduje smluvní pokutu za opakované prodlení s úhradou splátek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru (v bankovních a nebankovních databázích a ověřila tvrzení žalovaného).9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Na základě předložených listinných důkazů a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky a před jejímž uzavřením řádně posoudila schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že nehradila sjednané splátky řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh žalované v souladu se smlouvou ke dni 10. 2. 2025 zesplatnila. Žalobkyně prokázala, že ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta a že na tuto smluvní pokutu vznikl její právní předchůdkyni i nárok. Žalobkyně dále prokázala, že její právní předchůdkyně na ni postoupila předmětnou pohledávku. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni v žalované výši uhradil, případně že tento dluh zanikl jiným způsobem, má soud za to, že žalovaný poskytnutou jistinu úvěru řádně a včas nevrátil. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěr spolu s poplatky ve výši 40 593,17 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 127,03 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 40 593,17 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 37 293,17 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Žalov