13 C 104/2020-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastnicemi řízení byly uzavřeny smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to dne [datum] smlouva [číslo] dne [datum] smlouva [číslo] dne [datum] smlouva [číslo] na základě nichž se žalobkyně zavázala zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Dále s žalovanou uzavřela dne [datum] kupní smlouvu na zařízení a dohodu o splátkách ceny zařízení [číslo] na základě které žalovaná zakoupila zařízení [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] za kupní cenu [částka], přičemž při převzetí zařízení uhradila [částka] a zbývající část se zavázala zaplatit prostřednictvím [anonymizováno] měsíčních splátek po [částka] Smluvní strany se dle žalobkyně dohodly, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou některé ze splátek delší než [anonymizováno] dní, je žalobkyně oprávněna zbývající část kupní ceny zesplatnit. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaná neuhradila splátky vyúčtované fakturou [číslo] ve výši [částka] a fakturou [číslo] ve výši [částka]. Ačkoliv se jedná v součtu o vyšší částku, žalobkyně nárokuje méně. 2. Žalovaná je cizí státní příslušnice (státní příslušnice Slovenské republiky), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v daném sporu rozhodovat. 3. Mezinárodní příslušnost k projednání věci soud určil podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis – dále jen„ Nařízení“). Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení může být osoba, která má na území některého členského státu bydliště, žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, měl nebo měl být splněn. V daném případě mělo být místo plnění dle smlouvy na území České republiky. K projednání věci jsou tedy příslušné české soudy. 4. Dále se soud zabýval tím, jakého hmotného práva má v řízení užít. Kolizní normy pro určení rozhodného práva v dané věci obsahuje Nařízení Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Dle čl. 3 se na prvém místě uplatní volba práva, tj. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) se v případě neexistence volby práva řídí smlouva o koupi zboží právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště. V daném případě nelze jednoznačně volbu práva určit, z okolností případu však plyne uzavření smluv dle českého práva. Obvyklé sídlo žalobkyně je rovněž na území České republiky. Hmotněprávní vztah účastnic se proto řídí českými hmotněprávními předpisy. 5. Ve věci bylo soudem dne [datum rozhodnutí] vydáno pod č.j. [číslo jednací] usnesení, ve kterém soud žalované uložil, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. K tomu jí byla soudem určena lhůta 30 dnů od doručení usnesení. Zároveň byla žalovaná poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří a ani soudu v této lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává (§ 114b o.s.ř.). 6. Shora uvedené usnesení bylo žalované společně s žalobou doručeno do vlastních rukou dne [datum]. Vyjádření však žalovaná ve stanovené třicetidenní lhůtě od doručení usnesení nepodala. 7. Na základě uvedených skutečností má soud za to, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává ve smyslu ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. a proto soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle ust. § 153a odst. 3 o.s.ř. 8. Podle ust. § 153a odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. 9. Ohledně náhrady nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšná žalobkyně má proti žalované, která ve věci úspěch neměla, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, a současně prokázala, že žalovanou před podáním žaloby k úhradě vyzvala upomínkou. 10. Protože se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyň, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši [částka] za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, á úkon [částka] dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen advokátní tarif), v paušální náhradě hotových výdajů po [částka] za tři shodné úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. 1) advokátního tarifu, tj. celkem [částka], dále DPH ve výši [částka] (21% z částky [částka]) a [částka] za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem [částka]. 11. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.