13 C 18/2020-61 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku v celkové výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky č. [anonymizováno]. Nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník žalobkyně. Žalobkyně dále tvrdila, že v souladu se smlouvou vystavila žalované dne [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou vyúčtovala žalované poplatek za odeslanou upomínku; dne [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou žalované vyúčtovala náklady spojené s přerušením dodávky z důvodu neuhrazení sjednaných záloh; dne [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou vyúčtovala žalované poplatek za odpojení a opětovné připojení elektřiny, kdy žalovaná na tuto fakturu uhradila po splatnosti částku [částka]; dne [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou vyúčtovala žalované deaktivační poplatek za elektřinu a dne [datum] fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum]. Jelikož žalovaná neplnila platby za dodávky komodit řádně a včas, odstoupila žalobkyně s účinností od [datum] od smlouvy. 2. Žalovaná je cizí státní příslušnicí (státní příslušnice Slovenské republiky), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v daném sporu rozhodovat. 3. Ve věci určení mezinárodní pravomoci je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I Bis), které na území členského státu EU platí přednostně nejen pro občany zemí EU, ale i příslušníky třetích států, kteří mají v některém členském státu, v němž mají bydliště. Podle čl. 4 odst. 1 uvedeného Nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě žalovány, bez ohledu na svou státní příslušnost, u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení může být osoba, která má na území některého členského státu bydliště, žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, měl být splněn. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení, nebylo-li dohodnuto něco jiného, je místem plnění závazku místo, kde služby měly být podle smlouvy poskytovány. V daném případě není dáno na jisto, zda žalovaná žije na území České či na území Slovenské republiky. Dle smlouvy však byla elektrická energie dodávána a tato dodávka měla být hrazena na území České republiky. K projednání věci jsou tedy příslušné české soudy. 4. Dále se soud zabýval tím, jakého hmotného práva má v řízení užít. Kolizní normy pro určení rozhodného práva v dané věci obsahuje Nařízení Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), jehož ustanovení dopadají rovněž i na příslušníky třetích států, je-li možno projednávanou věc z věcného hlediska pod nařízení podřadit. Dle čl. 3 se na prvém místě uplatní volba práva, tj. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. V daném případě je ze smlouvy jednoznačně zřejmé, že byla uzavřena dle českého právního řádu. Právní vztah mezi účastníky se proto řídí českým hmotným právem. 5. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná. Z důvodu neznámého pobytu, jí byla ustanovena opatrovnicí dle § 29 odst. 3 o.s.ř. advokátka Mgr. [jméno] [příjmení]. Sou proto proto rozhodl na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav věci: 6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky, že byla podepsána účastnicemi řízení dne [datum] na dodávku elektrické energie a zemního plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Jednalo se rovněž o doručovací adresu. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že se seznámila s Ceníkem a Ceníkem poplatků. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou dvou let. 7. Z předložených faktur soud zjistil, že fakturou [číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektrické energie v období od [datum] do [datum] a množství 1, [číslo] MWh do shora uvedeného odběrného místa, se stanovenou splatností ke dni [datum], znějící na částku [částka]. Dalšími fakturami shora uvedenými žalobkyně vyúčtovávala poplatek za odeslanou upomínku, poplatek za odpojení a opětovné připojení dodávky elektřiny, poplatek za deaktivaci a náklady spojené s přerušením dodávky elektřiny. Žalobkyně adresovala všechny listiny na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě. Z listiny označené jako ukončení smlouvy vyhotovené žalobkyní dne [datum] je zřejmé, že žalobkyně měla v úmyslu odstoupit od snaé smlouvy. Odeslání faktur, stejně jako odeslání odstoupení či výzvy k úhradě před případným přerušením dodávky ze dne [datum], nebylo prokázáno. Neprokázáno zůstalo i odeslání předžalobní upomínky zpracované právním zástupcem žalobkyně dne [datum]. 8. Smluvní vztah účastníků se po právní stránce řídí jednak obecnými ustanoveními občanského zákoníku zákon č. 89/2012, občanský zákoník (platný ode dne 1. 1. 2014, dále jen o.z.) o kupní smlouvě a zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, kdy podle § 28 odst. 1 písm. b) má zákazník právo nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu. Podle ustanovení § 28 odst. 2 odst. g) je zákazník ovšem také povinen podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu a podle odst. 2 písm. j)) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou jsou upraveny v § 50 zákona. Ohledně smlouvy o dodávce elektřiny stanoví v odst. 1, že touto se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Ohledně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pak v odst. 2, že touto smlouvou se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Zvlášť řeší dále zákon v odst. 3 smlouvu o připojení, kterou se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Současně jsou u každého typu smlouvy stanoveny zákonem požadované podstatné náležitosti smlouvy. Cena je stanovována od 1. 1. 2002 v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 písm. d) citovaného zákona Energetickým regulačním úřadem. Prováděcí vyhláškou ERÚ č. 408/2015 Sb. je upraven postup při vyúčtování elektřiny a souvisejících služeb. 9. Po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. má tedy soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o odběru elektrické energie a zemního plynu. Elektrická energie byla žalované za období od [datum] do [datum] dodávána a vyúčtována shora uvedenou fakturou částkou [částka]. Žalobkyně při fakturaci nepřekročila maximální regulovanou cenu spojenou s dodávkou elektřiny pro dané období stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Žalovaná kupní cenu za odběr elektřiny nezaplatila ani vyúčtování nikterak nereklamovala, je proto povinna žalobkyni kupní cenu uhradit. 10. V případě poplatku spojeného se zasíláním výzev a odpojením a připojením odběrného místa byla zmínka o povinnosti k úhradě těchto nákladů zakotvena toliko ve Všeobecných obchodních podmínkách (dále jen„ VOP“). Žalovaná podepsala, že VOP tvoří nedílnou součást smlouv