10 C 272/2020-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, konkrétně pozemku p. [číslo] orná půda o výměře 1974 m2 zapsaného u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], obec Jablonec nad Nisou. Žalobkyně nemá dále zájem setrvávat v tomto podílovém spoluvlastnictví, a to v souladu s dohodou ze dne 5.12.2017, kde se dohodli na rozdělení pozemku [číslo] způsobem znázorněným na mapce, který byl přílohou dohody. Na základě tohoto plánku nechala žalobkyně vypracovat geometrický plán Ing. [příjmení], který pozemek rozdělil na dvě rovnocenné parcely. Žalovaný k mimosoudnímu zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání nepřistoupil. Na předžalobní výzvu v mailu ze dne 24.9.2020 uvedl, že souhlasí s rozdělením, ale potřebuje mít zajištěný přístup ke svým nemovitostem na [list vlastnictví] z důvodu vyvážení septiku. Žalobkyně na to reagovala tak, že si může zřídit příjezd po svých nemovitostech. Následně žalovaný souhlasil s tím, že žalobkyně přispěje jednou polovinou na náklady související s vybudováním nového sjezdu pro vyvážení septiku. Toto žalobkyně odmítá. Nezbývá jí, než se obrátit na soud. K žalobě přiložila informativní výpis z katastru nemovitostí dohodu ze dne 5.12.2017, geometrický plán [číslo] předžalobní výzvu, e-mailovou korespondenci. 2 Před soudem a v dalších podáních žalobkyně uvedla, že od roku 2017 je postoj žalovaného stejný. Uvádí, že nemá problém s rozdělením, ale stále se tomu vyhýbá. Nově se dožaduje nějakého vyrovnání, smlouva o smlouvě budoucí však žádné vyrovnání nezmiňuje. Má za to, že stávající stav mu vyhovuje, neboť je srozuměn s tím, že žalobkyně pozemek výhledově prodá a bude zastavěn. Pokud zmiňuje nějaké investice, takto bylo zřejmě na základě dohody s panem [příjmení] v 90. letech, veškeré případné nároky jsou tedy promlčené a nelze se jich domáhat ani v rámci tzv. širšího vypořádání. Septik, o kterém se žalovaný zmiňuje, je na jeho pozemku p [číslo], nikdo jiný ho nikdy nevyužíval. V současné době žalovaný využívá přístupovou cestu přes pozemek [číslo] a je pravdou, že by si asi musel nechat vybudovat nový přístup septiku. Otázka septiku žalovaného není problémem žalobkyně, lze říci, že to s tím nesouvisí. Žalobkyně si na svém pozemku bude muset také vybudovat septik. Lze říci, že oba vzniklé pozemky jsou rovnocenné. Pozemek [číslo] je oplocen. Pokud žalovaný ve svém vyjádření zmiňuje, že by podíl žalobkyně odkoupil, tak je to nová informace. Již v roce 2017 měla nabídku 1.500 Kč za metr pozemku, nyní by požadovala 2.000 Kč za metr, což jsou téměř 2 milióny korun. Navrhuje, aby soud žalobě vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku [číslo] zrušil a vypořádal tak, jak je uvedeno v žalobě a v závěrečném návrhu. Má za to, že žaloba je důvodná a že žalovaný zavinil vedení daného soudního řízení, když věc bylo možné vyřešit mimosoudně, k čemuž se žalovaný mimo jiné zavázal dohodou ze dne 5.12.2017, přičemž požadavky žalovaného na příspěvek vybudování nového sjezdu a brány na rozděleném pozemku považuje za nedůvodné. Požaduje náhradu nákladů řízení. 3 Žalovaný ve vyjádření k žalobě a před soudem uvedl, že společný pozemek pořizovali před 22 lety s panem [jméno], nechali ho rozdělit na tři díly, každý získal jeden, kde měl postavit rodinný dům a třetí měl být společný pro příslušenství a rekreaci a příjezdovou cestu pro vyvážení septiku. On v roce 1997 dům vybudoval, na své náklady vybudoval společný septik za asi 70 tisíc korun, revizní šachtu, do které vedou dvě přípojky pro dva domy, pozemky nechal za asi 60 tisíc korun oplotit a zřídil bránu a sjezd pro vyvážení septiku za asi 50 tisíc korun. Po tragické smrti pana [jméno] [příjmení] se rozhodla žalobkyně na pozemku nestavět, svůj pozemek prodala a zbyl jim tento společný. On souhlasí s vypořádáním podílového spoluvlastnictví, ale požaduje podíl na nákladech na nové vybudování sjezdu a brány na pozemek. U soudu uvedl, že souhlasí se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, ale on na své náklady pozemek oplotil a staral se o něj 20 let, nyní by si musel vybudovat nový sjezd s novou bránou a požaduje, aby na to žalobkyně přispěla. Teď používá sjezd ze společného pozemku, který je předmětem žaloby. Nemá jiný přístup k septiku, musel by ho zbudovat přes nově vzniklou parcelu [číslo]. Pokud jde o smlouvu budoucí, tak tehdy s tím za ním byli v práci, že to musí podepsat, tak jsem to podepsal a neuvědomil si ty náklady a případné problémy. Žalobkyně se opakovaně ptal, za kolik by to prodala, nikdy mi neodpověděla, asi před 3 až 4 měsíci jí dcera nabízela konkrétní cenu 1.200 Kč za metr, na to žalobkyně řekla, že je to směšná cena. Na katastrální mapě č.l. 7 ukazuje, kudy vede přístupová cesta k septiku, který je na jeho pozemku. Je to v podstatě přes celý pozemek [číslo] je to z toho důvodu, že v bližší části pozemku [číslo] k jeho pozemku [číslo] je velká terénní nerovnost směrem k cestě [číslo]. Znamená to navést zeminu a zbudovat sjezd. Nebrání se rozdělení pozemku, spor nevyvolal a necítí závazek hradit žalobkyni náklady řízení. 4 V listině předložené žalobkyní a nazvané jako„ Smlouva o smlouvě budoucí k vypořádání podílového spoluvlastnictví a rozdělení pozemku“ je uvedeno, že smlouva se uzavírá dle § 50a občanského zákoníku, a že bude rozdělen pozemek p. [číslo] dle přiložené mapky, bude vypracován geometrický plán a pozemek rozdělen na základě uzavřené dohody. Nedojde-li k dohodě, ujednává se dle § 544 občanského zákoníku, že ten, kdo zavinil, že k dohodě nedošlo, zaplatí náklady spojené s vypořádáním podílového spoluvlastnictví. Smlouva je podepsána 5.12.2017. K dohodě je připojen plánek rozdělení parcely. 5 Z geometrického plánu vypracovaného Ing. [příjmení] dne 6.2.2018 se zjišťuje, že je zde pozemek p. [číslo] rozdělen v souladu s mapkou rozdělení, která je přiložena ke Smlouvě o smlouvě budoucí, pozemek je rozdělen na p. [číslo] p. [číslo] obě o výměře 987 m2. 6 Z mailové korespondence se zjišťuje, že probíhalo jednání mezi účastníky, avšak neúspěšně. 7 Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 8 Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 9 Dle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 10 Soud považuje za nutné uvést, že„ Smlouva o smlouvě budoucí k vypořádání podílového spoluvlastnictví a rozdělení pozemku“ není závazná. Byla uzavřena dne 5.12.2017 dle občanského zákoníku v době uzavření smlouvy již neplatného, navíc dle § 50a odst. 2 o.z. č. 40/1964 Sb. musela být taková smlouva uplatněna u soudu, pokud nebyla dobrovolně naplněna. Také nový občanský zákoník zná institut smlouvy o smlouvě budoucí, ale i zde platí, že se strana zavazuje uzavřít vlastní smlouvu po vyzvání druhou stranou v ujednané době, nejpozději do jednoho roku, což se nestalo. Soud uzavírá, že podmínky uvedené ve smlouvě z 5.12.2017 nejsou pro strany této smlouvy závazné. 11 Toto však nic nemění na tom, že spoluvlastník nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví a nedojde-li k dohodě, rozhodne o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání soud. Účastníci se nedohodly, žalobkyně se proto mohla obrátit na soud, což učinila. Žalovaný se nebrání zrušení spoluvlastnictví a rozdělení věci dle návrhu žalobkyně, které i dle soudu rozděluje společnou parcelu geometrickým plánem Ing. [příjmení] na dvě přibližně rovnocenné parcely. Žalovaný však zrušení a vypořádání spoluvlastnictví váže na vypořádání nákladů, které vynaložil před asi 20 lety, případně na povinnost žalobkyně zaplatit mu polovinu nákladů spojených s vybudováním nového přístupu k jeho septiku. 12 Soud se nezabýval vypořádáním nákladů vynaložených asi před dvaceti lety, žalovaný tyto přesně nespecifikoval, nedoložil právní důvod, proč by žalobkyně měla hradit jejich polovinu a zejména žalobkyně vznesla námitku promlčení. 13 Nové náklady spojené s vybudováním přístupové cesty k septiku na pozemku žalovaného nijak nesouvisí s věcí vypořádání – rozdělení podílového spoluvlastnictví. 14 Soud tedy žalobě vyhověl a parcelu p. [číslo] rozdělil dle přiloženého geometrického plánu Ing. [příjmení] ze dne 6.2.2018 [číslo] tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, když soud má nově vzniklé pozemky za přibližně rovnocenné a takovému způsobu rozdělení ani žalovaný nebránil. 15 Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, kde náklady žalobkyně představuje soudní poplatek 7.000 Kč a náklady právního zastoupení počítané z hodnoty dělené věci, kde soud vycházel z její hodnoty 1.500 Kč za metr, soud nenechal za účelem zjištění hodnoty věci vypracovat znalecký posudek, vycházel z toho, že cena 1.500 Kč za metr je reálná, zajisté není nadhodnocená. Celková výměry je 1.974 m2, kdy