11 C 2/2022-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 541 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 12. 2020 do zaplacení Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že jako pojistitel uzavřela dne 24. 7. 2018 s žalovaným jako pojistitelem smlouvu na pojistný produkt pojištění vozidla, kterou se žalovaný zavázal platit roční pojistné 5 537 Kč, které však v období od 24. 7. 2020 do 11. 12. 2020, kdy byla smlouva ukončena, nehradila takto dluží na pojistném žalobci 2 541 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Zástupce žalobce byl k jednání nařízenému na den 7.6.2016 řádně předvolán a z účasti na jednání se omluvil, přičemž výslovně souhlasil s jednáním bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků. Problematika pojistných smluv je upravena v Hlavě II, Dílu 15, Oddílu 2 (§§ 2758 a nás.) zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z."). Pojistná smlouva je zde obecně vymezena jako smlouva, kterou se pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění v případě nahodilé události kryté pojištěním. Pojistník se pak zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Splatnost pojistného je upravena v ust. § 2783 odst. 2 o. z. tak, že běžné pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je jako specifický právní institut dále upraveno zvláštním zákonem č. 168/1999 Sb., který v § 1 odst. 3 stanoví, že se toto pojištění řídí občanským zákoníkem, nestanoví-li zákon 168/1999 Sb. jinak. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Problematika povinnosti pojistníka platit pojistné a splatnosti pojistného se vzhledem k absenci úpravy ve zvláštním zákoně řídí výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku s výjimkami uvedenými shora. Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti zjistil soud tento skutkový stav: Mezi stranami byla dne 24. 7. 2018 uzavřena pojistná smlouva na pojistný produkt pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 5 537 Kč splatné čtvrtletně po 1 384 Kč. Pokud žalobkyně uvádí, že žalovaný sjednané pojistné uvedené smlouvy za období od 24. 7. 2020 do 11. 12. 2020 neuhradil, konstatuje soud, že poměrná část běžného pojistného za období od 24. 7. 2020 do 31. 12. 2020 (viz. citovaný § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.) období odpovídá částce 2 139 Kč a v této části je nárok žalobkyně po právu. Soud konstatuje, že žalobkyně nijak nevysvětlila, proč žalobou požaduje plnění vyšší, než je poměrná část běžného pojistného, jak byla vyčíslena shora, tedy v tomto rozsahu neuvedla skutková tvrzení odůvodňující existenci takového nároku. Svou absencí při jednání soudu pak žalobce sám zbavila soud možnosti poskytnout jí poučení o nutností skutková tvrzení ve shora naznačeném smyslu doplnit. Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z.) a podle § 1970 o. z. tak má žalobce právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k uvedeným skutečnostem shledal soud podanou žalobu jako důvodnou co do částky 2 139 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu za dobu od 12. 12. 2020 do zaplacení, zatímco do částky 402 Kč a co do úroku z prodlení z této částky žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míra procesního úspěchu u žalobkyně činí 84%, u žalovaného pak 16%. Celková výše nákladů řízení byla stanovena částkou 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 600 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady 200 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 189 Kč. Vzhledem k výše vyčíslené míře procesního úspěchu stran bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 68% celkových nákladů řízení, tedy částku 1 012,50 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.