11 C 36/2021-17 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 4 342 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 23. 9. 2020 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], který je v registru silničních vozidel evidován jako provozovaný, přičemž v období od 2. 8. 2019 do 26. 10. 2019 nebylo k vozidlu v rozporu s ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni coby právnické osobě, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tak vznikl proti žalované nárok na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. Příspěvek byl vyčíslen částkou 4 042 Kč, dále pak žalobkyně požaduje paušální náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč stanovené dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Přes výzvu k úhradě příspěvku se splatností do 23. 8. 2018 zaslanou žalované neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. Po právní stránce vyplývá nárok žalobkyně z § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., podle kterého jsou vlastník a provozovatel vozidla společně a nerozdílně povinni zaplatit ČKP příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. je podmínkou nároku odeslání výzvy k zaplacení příspěvku povinné osobě ve lhůtě 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek. Dle § 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb. musí výzva obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Vlastní výše příspěvku je pro konkrétní kategorie vozidel upravena v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., § 2a stejné vyhlášky stanoví výši paušálních nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek částkou 300 Kč. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tyto skutkové závěry: Žalovaný byl nejméně v období od 2. 8. 2019 do 26. 10. 2019 vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců 1 850 – 2 500 cm3, přičemž k vozidlu v daném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyčíslila za uvedené období příspěvek částkou 4 042 Kč při denní sazbě 47 Kč a k úhradě příspěvku vyzvala žalovaného výzvou ze dne 9. 7. 2020 se splatností do 60 dnů od doručení. Výzva byla dle zprávy pošty dodána do schránky 13. 7. 2020. Na základě zhodnocení zjištěného skutkového stavu ve světle výše citované právní úpravy shledal soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 7 397 Kč za plně důvodný. Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z.) a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. Z popsaných důvodů soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud konstatuje, že žalobkyně předložila listiny osvědčující zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje § 142a o.s.ř. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 2 věta první část za středníkem o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení byly vyčísleny celkovou částkou 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 600 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady 200 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 189 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.