111 C 11/2021-34 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 746 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 4. 2020 do zaplacení, a to z titulu náhrady nákladů za lékařské vyšetření a převoz žalovaného do zdravotnického zařízení provedený žalobkyní dne 20. 12. 2019 v souladu s ust. § 20 a násl. zák. č. 65/2017 Sb., kdy následným toxikologickým vyšetřením byla zjištěna přítomnost návykových látek v těle žalovaného. Za lékařské vyšetření uhradila žalobkyně [nemocnice] p.o. částku 717,60 Kč dle faktury ze dne [datum] Náklady na převoz žalovaného služebním vozidlem vyčíslila žalobkyně částkou 28 Kč při nájezdu 4 km za použití vyhlášky č. 333/2018 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení celkové dlužné částky 746 Kč u žalovaného fakturou ze dne 11. 3. 2020 se splatností 1. 4. 2020, která byla žalovanému odeslána a připravena k vyzvednutí dne 13. 3. 2020. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaný se podané žalobě nevyjádřil. Žalobkyně se z účasti na jednání nařízeném na den [datum] omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud po stránce skutkové k následujícím závěrům: Dne [datum] byl žalovaný, poté co byl kontrolován policejní hlídkou jako řidič motorového vozidla, převezen příslušníky Policie ČR do [nemocnice] k provedení toxikologického vyšetření, kdy tímto byla zjištěna přítomnost návykových látek (MET – amfetaminové deriváty) v krvi žalovaného. Žalobkyně uhradila zdravotnickému zařízení náklady vyšetření ve výši 717,60 Kč a dále vyčíslila náklady na dopravu žalovaného služebním vozem částkou 28 Kč při počtu ujetých km 4. Celkové náklady v částce 746 Kč vyúčtoval žalobkyně žalovanému fakturou splatnou 1. 4. 2020, odeslanou žalovanému a připravenou k vyzvednutí na jeho adrese 13. 3. 2020. Po právní stránce dopadá na řešenou věc § 24 zák. č. 65/2017 Sb., podle jehož odst. 1 Náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Odst. 2 stanoví, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle odst. 3 hradí náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření, v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Právním zhodnocením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je plně odůvodněn, když vyčíslení nákladů dopravy bylo provedeno v souladu s vyhl. č. 333/2018 Sb. Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o.z.) a podle § 1970 o. z. tak má žalobce právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení v dané věci odpovídají částce 200 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z náhrady hotových výdajů žalobce stanovené dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč za tyto úkony: -) výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. -) podání žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Za situace, kdy byla procesně úspěšná žalobkyně, která je subjektem osvobozeným od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, stíhá povinnost zaplatit státu soudní poplatek procesně neúspěšného žalovaného. Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému, aby České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou zaplatil soudní poplatek ve výši stanovené podle položky 1 sazebníku, který je přílohou zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.