12 C 173/2021-36 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 15. 7. 2021 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč z titulu dlužných televizních poplatků za měsíce červenec až prosinec v roce 2018, leden až prosinec v roce 2019 a za měsíce leden až srpen v roce 2020. Uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 31. 8. 2017, tím mu zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Poplatek byl splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se žalovaný stal poplatníkem. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2 Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 15. 11. 2021, č. j. 12 C 173/2021-25, bylo řízení částečně, co do částky 1 485 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 345,77 Kč zastaveno, neboť žalobkyně vzala podanou žalobu co do poplatků za období červenec 2018 až květen 2019 představující pohledávku vzniklou před prohlášením úpadku a povolením oddlužení zpět. 3 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na den 20. 1. 2022 řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce. 4 Žalovaný při jednání soudu uvedl, že si je vědom dlužné částky a je připraven ji jednorázově uhradit. 5 Předně soud uvádí, že nepřehlédl, že usnesením [název soudu] – [pobočka] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Toto usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 15. 5. 2019. 6 Předmětem žaloby zůstal po částečném zastavení řízení požadavek žalobkyně na zaplacení částky 2 025 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 278,22 Kč, tj. pohledávka žalobkyně z titulu dlužných televizních poplatků za období od června 2019 do srpna 2020. Jedná se tedy v posuzovaném případě ve vztahu k dříve zahájenému insolvenčnímu řízení o tzv. nový dluh, tedy o pohledávku, která žalobkyni vznikla až poté, co již bylo rozhodnuto o úpadku žalovaného (dne 15. 5. 2019) a zároveň uplynula třicetidenní lhůta k podání přihlášek. Uplatněný nárok žalobkyně tedy žádným způsobem nesouvisí s probíhajícím insolvenčním řízením, neboť pohledávka žalobkyně ke dni zveřejnění účinků rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku ještě neexistovala, proto ji žalobkyně mohla uplatnit u soudu žalobou a o žalobě bylo možné rozhodnout. 7 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti zjistil soud tento skutkový stav. 8 Žalovaný je poplatníkem televizního poplatku, když vlastnictví televizního přijímače je evidováno na základě přihlášky ze srpna 2017. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za červen až prosinec v roce 2019 a za leden až srpen 2020, tj. celkem za 15 měsíců, čímž mu na poplatku vznikl dluh ve výši 2 025 Kč, při měsíční výši poplatku 135 Kč. Žalovaný byl upomínkou České pošty, pověřené inkasem pohledávek žalobkyně, ze dne 27. 11. 2020 vyzván k úhradě dlužných poplatků a úroků z prodlení, k čemuž žalobkyně doložila kopii poštovní dodejky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. 9 Po právní stránce se vztah účastníků řídí zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění, (dále jen zákon), který v § 3 odst. 2 vymezuje poplatníka televizního poplatku tak, že tímto je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač nebo která televizní přijímač drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá, přičemž není jeho vlastníkem. Podle § 7 odst. 1 zákona poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10 Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11 Měsíční výše televizního poplatku je v ust. § 6 zákona stanovena na částku 135 Kč. 12 V posuzovaném případě byl žalovaný povinen hradit televizní poplatek v měsíční výši 135 Kč se stanovenou měsíční splatností, což však ve výše uvedených měsících neučinil, čímž mu vznikl dluh ve výši 2 025 Kč odpovídající poplatku za uvedené měsíce, který nebyl zaplacen ani po výzvě žalobkyně. Žalovaný tak je v prodlení s úhradou poplatků vždy od 16. dne každého měsíce a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. V daném případě žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných poplatků ke dni podání žaloby v částce 278,22 Kč, přičemž současně doložila, jak k vyčíslené částce dospěla. Soud shledal tento nárok žalobkyně v uplatněné výši jako oprávněný. 13 Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 14 Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně z důvodu prohlášení úpadku žalovaného a povolení řešení úpadku oddlužením vzala podanou žalobu co do částky 1 485 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 345,77 Kč zpět, lze konstatovat, že procesní zavinění na částečném zastavení řízení leží na straně žalující. Soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. 15 Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem ve výši 4 133,99 Kč (3 510 Kč jistina + 623,99 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyni bylo s ohledem na částečné zastavení řízení přiznáno celkem 2 303,22 Kč (2 025 Kč jistina + 278,22 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobce tak měl úspěch z 56 % a žalovaný ze 44 %, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 12 % (56 % – 44 %). Žalobkyně rovněž v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. doložila vyhotovení výzvy k plnění žalované částky, přičemž současně doložila, že tuto výzvu také žalovanému skutečně zaslala. 16 Náklady řízení byly soudem vyčísleny s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/2012 (k dispozici na www.nalus.usoud.cz), kde ústavní soud ve skutkově shodně věci téhož žalobce dovodil, že v případech vymáhání dlužných televizních poplatků nelze náklady vynaložené [anonymizována dvě slova] na právní zastoupení advokátem považovat za náklady účelně vynaložené k uplatnění nároku. 17 Z tohoto důvodu přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění účinném od 6. 10. 2015. Podle ust. § 2 odst. 1 cit. vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. 18 Náhrada žalobkyní účelně vynaložených nákladů řízení je tedy tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a paušální náhradou ve výši 100 Kč za jeden úkon dle § 1 odst. 3 vyhlášky, spočívající v podání žaloby, tj. celkem 500 Kč. Přiznaným 12 % pak odpovídá částka 60 Kč. 19 Náhradu nákladů řízení je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce. 20 Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 21