12 C 224/2021-29 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 547 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 547 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s pojistným ve výši 3 890 Kč splatným pololetně ve výši 1 945 Kč s tím, že pojistná smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Žalobkyně uvedla, že pojistná smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy, jež žalovaný akceptoval zaplacením první splátky pojistného. Žalobkyně přitom pro pojistné období počínající dnem [datum] v souladu s Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] upravila výši pojistného na částku 4 102 Kč s pololetní splatností ve výši 2 051 Kč, o čemž byl žalovaný informován. Pojistná smlouva byla následně ukončena dohodou smluvních stran dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena, však ze strany žalovaného nebylo uhrazeno dlužné pojistné ve výši 547 Kč. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 11. 2021, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu soudního řízení zůstal zcela nečinný. 4 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na den 22. 3. 2022 řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil, přičemž výslovně souhlasil s jednáním bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno fikcí na adrese jeho evidovaného trvalého bydliště v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), avšak k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 5 Problematika pojistných smluv je upravena v Části čtvrté, Hlavě II, Dílu 15, Oddílu 2 (§§ 2758 a násl.) zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen o. z.). Obecně se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistníkovi pojistné. 6 Podle ust. 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2772 odst. 1 o. z. není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 7 Splatnost pojistného je upravena v ust. § 2783 odst. 2 o. z. tak, že běžné pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je jako specifický právní institut dále upraveno zvláštním zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále jen zákon). Dle § 1 odst. 3 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 9 Ust. § 13 odst. 2 zákona stanoví, že zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 10 Problematika povinnosti pojistníka platit pojistné a splatnosti pojistného se vzhledem k absenci úpravy ve zvláštním zákoně řídí výše citovanými ustanoveními o. z. s výjimkami uvedenými shora. 11 Žalobkyně předložila k důkazu Návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo] jehož předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s ročním pojistným ve výši 3 890 Kč splatným pololetně po 1 945 Kč. Návrh obsahoval ujednání o tom, že pojištění vznikne připsáním prvního pojistného ve výši 1 945 Kč na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] nejpozději do [datum]. Dále žalobkyně k důkazu předložila Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel, Pojistku ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], Přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], listinu označenou jako Oznámení o ukončení pojištění a vyúčtování ze dne [datum], výpis z uživatelského rozhraní žalobkyně a Výroční dopis k pojištění vozidel ze dne [datum]. 12 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že pojistná smlouva byla mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, avšak v posuzovaném případě nelze mít za prokázané, že žalovaný uhradil první splátku pojistného, čímž současně akceptoval nabídku na uzavření pojistné smlouvy. K uvedenému závěru dospěl soud vzhledem k tomu, že předmětná úhrada není prokazována výpisem z bankovního účtu, ale toliko interními dokumenty žalobkyně – přehledem předpisů a plateb a výpisem z uživatelského rozhraní žalobkyně, přičemž takové listiny, jež byly vytvořeny žalobkyní a mohou jí být libovolně upravovány, nejsou způsobilé provedení platby a totožnost plátce dostatečně prokázat. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti, tj. kdy navrhovateli dojde akceptace (projev vůle nabídku přijmout) druhé strany. Vyplývá-li z nabídky, že pojistitel navrhuje uzavření pojistné smlouvy zaplacením, a uvede-li výši pojistného a dobu, dokdy má být pojistné zaplaceno, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová. Přijetí nabídky je účinné včasným připsáním pojistného na účet pojistitele uvedený v nabídce, zaplacením v hotovosti, popř. jiným způsobem zaplacení, byl-li pojistitelem nabídnut. Připsání pojistného na účet žalobkyně, v souladu s návrhem na uzavření smlouvy, však žalobkyně předloženými listinnými důkazy neprokázala. 13 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 14 Vzhledem