13 C 12/2022-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku ve výši 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 20. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že jako provozovatelka je na základě koncesní smlouvy uzavřené se zadavatelem Statutárním městem Ústí nad Labem zmocněna k zajišťování odstraňování silničních vozidel z místních komunikací ve vlastnictví zadavatele, a to v případech neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace dočasným zákazem stání z důvodu veřejného zájmu v souladu s ust. § 19, odst. 5, 6, zákona č. 13/1997Sb., nebo pokud vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích a o jeho odstranění rozhodl policista nebo strážník obecní policie v souladu s ust. § 45 zákona č. 361/2000 Sb. Současně je podle téže koncesní smlouvy oprávněna k braní užitků vzniklých se zajištěním nuceného odtahu vozidel v souladu s příslušným Nařízením Statutárního města Ústí nad Labem [číslo] kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy vozidel. Tato částka byla stanovena v článku 2., bod 1., písmeno a) citovaného nařízení v částce 2. 500 Kč za odtah úplný, přičemž je třeba pamatovat na povinnost žalobkyně, která je povinna v souladu s rozhodnutím NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 4546/2009 vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, ze kterého bylo odtaženo, což je dle citovaného nařízení představuje další úplný odtah. Celková cena obou úplných odtahů by tak mohla být stanovena v částce až 5 000 Kč. Žalobkyně však stanovila cenu dokončeného zpětného odtahu toliko v celkové částce 3 500 Kč. V předmětné věci žalovaný neuposlechl rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace parkoviště [ulice] [obec] dočasným zákazem státní z důvodu veřejného zájmu v souladu s ust. § 19, odst. 5, 6, zákona č. 13/1997 Sb. Tímto veřejným zájmem bylo označení uvedené ulice osazením dopravní značky„ Zákaz stání“ na základě rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru dopravy a majetku, čj. MMUL/ODM/SÚ /100625 2019, sp. zn. 1987 2019, ze dne 24 7. 2019. Žalovaný i přes uvedené rozhodnutí ponechal své motorové vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka] zaparkované [anonymizována tři slova] [ulice] a vzhledem ke skutečnosti, že vozidlo bránilo provedení blokového čistění komunikací, bylo dne [datum] rozhodnutím Statutárního města Ústí nad Labem [číslo] rozhodnuto o provedení odtahu vozidla žalobce a vozidlo bylo v [údaj o čase] hodin odtaženo a následně vráceno zpět na místo. Z průběhu odtahu byla pořízena fotodokumentace a oznámení o provedení odtažení vozidla ev. [číslo] bylo téhož dne uloženo za přední stěrač odtaženého vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě vyměřené částky, ten však ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný zůstal i přes doručení předvolání k soudnímu jednání do vlastních rukou po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. 3. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud po stránce skutkové k následujícím závěrům: 4. Shora popsané vozidlo, jehož vlastníkem byl zjištěn žalovaný, bylo dne 16. 9. 2019 v [údaj o čase] hod. odstaveno z parkoviště [ulice] v [obec], kde bránilo provedení údržby komunikace, prováděné v souladu s Veřejnou vyhláškou – Opatřením obecné povahy z 24. 7. 2019. Následně žalobkyně vrátila vozidlo zpět na místo. Nařízením Statutárního města Ústí nad Labem č. 2/2010 ze dne 1. 11. 2010 stanoví maximální cenu za jeden úplný odtah 2 500 Kč, kdy úplným odtahem se rozumí jízdní výkon na místo, pořízení fotodokumentace odtahovaného vozidla, výkon na místě s použitím mechanické ruky, pořízení písemného záznamu o výkonu, převezení odtahovaného vozidla na určené parkoviště, složení pomocí mechanické ruky a předání obsluze parkoviště. Představenstvo žalobkyně schválilo usnesením na jednání konaném dne 18. 12. 2012 změnu ceny odtahové služby pro zpětný odtah na částku 3 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě poplatku za odtah výzvou ze dne 27. 11. 2019 se stanoveným dnem splatnosti 7 dní. Výzva byla žalovanému zaslána téhož dne. 5. Po právní stránce dopadá na řešenou věc zák. č. 13/1997 Sb. ve znění účinném ke dni provedení odtahu. Podle § 19a odst. 1 silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. 6. Podle § 19b odst. 1 zákona je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. 7. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni nucené manipulace s vozidlem jeho vlastníkem. Vznikla mu proto povinnost uposlechnout rozhodnutí silničního správního úřadu a vozidlo z místní komunikace odstranit. Neučinil-li tak, vystavil se nebezpečí odtahu. Žalovaný neprokázal žádné závažné důvody, které by mu znemožnily vozidlo včas odstranit a je tak povinen k úhradě manipulačního poplatku za úplný a zpětný odtah, a to ve výši 3 500 Kč. 8. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Výši úroků z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný byl vyzván k úhradě manipulačního poplatku výzvou ze dne 27. 11. 2019 se stanovenou lhůtou splatnosti 7 dnů ode dne doručení. Výzva byla žalovanému prokazatelně odeslána 27. 11. 2019. Dle standardního způsobu doručování mu byla zásilka doručena či uložena k vyzvednutí nejpozději třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 1. 12. 2019. Poplatek se tak stal splatným dne 7. 12. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil a vznikla mu tak povinnost nejen k úhradě jistiny, ale ode dne 8. 12. 2021 také úroku z prodlení. Jestliže žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení až ode dne 20. 12. 2019, je její nárok oprávněný. 9. Náhrada nákladů řízení byla plně úspěšné žalované přiznána dle § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. 10. Výše přiznaných nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř., podle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. 11. Tímto zvláštním právním předpisem je vyhl. č. 254/2015 Sb. Na projednávanou věc pak dopadá její ust. § 2 odst. 1, dle kterého při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. 12. Náhrada žalobkyní účelně vynaložených nákladů řízení je tedy tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a režijním paušálem za dva úkony dle § 1 odst. 3 vyhl., spočívající v zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby po 100 Kč, tj. celkem 600 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal uplatněné DPH ve výši 42 Kč, neboť náklady řízení představující daň z přidané hodnoty lze přiznat dle § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. jen tehdy, je-li účastník v řízení zastupován, a to v daném typu řízení advokátem, což v projednávané věci žalobkyně není. 13. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 14. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.