15 C 2/2022-17 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 23. 9. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky v celkové výši 1 516 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj nárok odůvodňovala tím, že žalovaná dne 9. 4. 2019 na lince [číslo] nastoupila jako cestující do vozidel [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], který poskytuje přepravní služby ve veřejné osobní dopravě, čímž s ním uzavřela přepravní smlouvu. Na jejím základě byla žalovaná povinna zaplatit cenu přepravy – jízdné. Žalovaná však stanovené jízdné neuhradila, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit dlužné jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně konečně uvedla, že na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 7. 2. 2020 mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 2 Ve věci byl dne 27. 9. 2021 vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který byl následně v plném rozsahu zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 9. 12. 2021, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu soudního řízení zůstala zcela nečinná. 4 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na 2. 3. 2021 písemně omluvila. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání doručeno 5. 2. 2022 fikcí do datové schránky v souladu s ust. § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 5 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 7. 2. 2020 postoupil [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] své pohledávky z přepravní kontroly specifikované v Soupisu postupovaných pohledávek, jež je přílohou této smlouvy, na žalobkyni. Žalované zaslala oznámení o postoupení pohledávky žalobkyně, jakožto postupník, a to spolu s předžalobní výzvou ze dne 11. 3. 2020. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky také odeslala na poslední známou adresu žalované. 6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud po stránce skutkové k závěru, že se žalovaná dne 9. 4. 2019 při cestě vozidlem právního předchůdce žalobkyně na lince [číslo] nemohla na výzvu osoby pověřené dopravcem prokázat platným jízdním dokladem, za což mu byla uložena přirážka ve výši 1 500 Kč. Přirážka žalovanou nebyla na místě zaplacena, přičemž žalovaná nevyužila možnost snížit výši přirážky na 600 Kč při zaplacení na místě nebo do patnácti kalendářních dnů v zákaznickém centru právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná podepsala zápis o přepravní kontrole, čímž současně potvrdila, že byla poučena o následcích nezaplacení jízdného a přirážek a dalším postupu žalobkyně v takovém případě a stejnopisy zápisů převzala. 7 Problematika přepravy, a tedy smlouva o přepravě osob je upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen o. z.), vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a na jejím základě vydanými smluvními přepravními podmínkami dopravce. Podmínky provozování drah jsou pak dále upraveny v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, v aktuálním znění. 8 Občanskoprávní vztah mezi účastníky byl založen smlouvou o přepravě osob podle § 2550 a násl. o. z., kdy povinnost k úhradě jízdného je základní povinností cestujícího. Uvedená právní úprava odkazuje ohledně podrobnějšího vymezení práv a povinností stran smlouvy na přepravní řády. 9 Dle § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu, vztah mezi dopravcem a cestujícím vzniká uzavřením přepravní smlouvy, k čemuž dochází nastoupením do vozidla dopravce nebo vstupem do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Uzavřením přepravní smlouvy pak podle § 49 odst. 3 vyhlášky přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Tyto se dle § 49 odst. 1 vyhlašují jejich uveřejněním na místech styku s cestujícími v plném znění, jejich podstatná část se pak zveřejňuje rovněž ve vozidle a případně jízdním řádu. 10 Cestující se dle § 4 této vyhlášky pro účely kontroly uzavření smlouvy prokazuje platným jízdním dokladem, kterým je jízdenka pro jednotlivou jízdu, časová jízdenka nebo průkaz. V § 6 odst. 1 vyhlášky je vymezeno, kdy je doklad neplatný, a to, jestliže cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené přepravním řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami, nejsou vyplněné předepsané údaje, je používán bez vyžadované fotografie, je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu správnosti jeho použití, údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny, je použit neoprávněnou osobou, uplynula doba jeho platnosti a nejde o originál. 11 Podle ust. 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v aktuálním znění, je cestující povinen mimo jiné se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se tak z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 cit. zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 12 Podle ust. § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v aktuálním znění, je pověřená osoba (vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce) oprávněna cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, uložit, aby zaplatil přirážku nebo aby se prokázal osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky. Výši přirážky dopravce dle odst. 3 téhož ustanovení stanoví v přepravních podmínkách, s tím, že dle shora uvedeného zákona nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Sankce navazuje na ust. § 18a odst. 2 písm. a) a c) cit. zákona, dle kterého je cestující povinen mimo jiné dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif a na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. 13 Smluvní přepravní podmínky Dopravního podniku města České Budějovice, a.s. ukládají cestujícímu, který se neprokáže platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 500 Kč, přičemž při zaplacení na místě v hotovosti nebo do patnácti kalendářních dnů ode dne uložení přirážky k jízdnému v zákaznickém centru se výše přirážky k jízdnému snižuje na 600 Kč Cena jízdného činila v rozhodné době 16 Kč, jak má soud za osvědčeno z předloženého Tarifu jízdného městské hromadné dopravy Dopravního podniku města České Budějovice, a.s. 14 Tím, že žalovaná cestovala bez platné jízdenky, porušila svoji základní povinnost cestujícího vyplývající ze shora citovaných předpisů, jakož i Smluvní přepravní podmínky právního předchůdce žalobkyně, žalobkyni tedy vznikl nárok na zaplacení jízdného a stanovené přirážky. Splatnost jízdného nastala podle § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nástupem žalované do vozidla. Splatnost přirážky ve výši 1 500 Kč nastala podle § 18a odst. 2 zákona písm. c) č. 111/1994 Sb., v účinném znění, ke dni provedených přepravných kontrol. 15 Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení ve smluvené výši, není-li tato smluvena, ve výši stanovené nařízením vlády. V daném případě nebyla výše úroků z prodlení smluvně dohodnuta, proto má žalobkyně nárok na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. 16 Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. 17 Soud konstatuje, že žalobkyně předložila listiny osvědčující vyhotovení výzvy k plnění ze dne 11. 3. 2020, jak vyžaduje ust. § 142a o. s. ř. 18 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 2 věta první část za středníkem o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve vě