19 C 583/2021-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 27 284,13 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřel se žalovanou právní předchůdce – předchozí věřitel [právnická osoba] sídlem [anonymizována dvě slova] (banka). Pohledávka byla dne 20.12.2019 postoupena na žalobce, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 9.3.2020. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobce. Žalovaná uvedla, že nerozumí struktuře dluhu. Žalobce na výzvu soudu nereagoval a strukturu dluhu zejména výši obchodního úroku nespecifikoval. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, standardní informace o spotřebitelském úvěru, platební informace, loan application, lístku a předžalobní výzvy. Právní předchůdce (banka) žalobce uzavřel se žalovanou dne 26.3.2018 smlouvu o revolvingovém úvěru s určeným limitem 35 000 Kč a úrokovou sazbou lichvářských 102% p.a. čerpané jistiny. Úvěr měl být splacen do 26.11.2019. Odesláním žádosti o úvěr žalovaná na stránkách [webová adresa] potvrdila, že se seznámila se Smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedených ve smyslu § 5 a 6 zákona o spotřebitelském úvěru, které tvoří nedílnou součást těchto Podmínek a jsou k dispozici na Internetových stránkách, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaná rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala hradit čerpanou jistinu v minimálních splátkách 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání. Žalovaná úvěr čerpala a po zohlednění jejich plateb podle návrhu žalobce mu dluží částku 27 284,13 Kč. Protože žalovaná smluvní povinnosti neplnila, došlo k zesplatnění úvěru přímo ze smlouvy k 26.11.2019. Struktura pohledávky dle tvrzení žalobce vyplývá z předložené platební informace ze dne 26.11.2019, kdy čerpaný zůstatek po poslední platbě činí 22 968,03 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání 250 Kč, poplatek za výběr 250 Kč, výběr částky 2 000 Kč dne 25.9.2019 a úroky za celé období 5 166,10 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána v základu nároku (čerpaná jistina, účelně vynaložené náklady a poplatky) po právu. Soud nemohl však žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 102% p.a., který je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst.3, § 3 odst.1, § 6 odst.1, § 7 odst.1 o.z.) Dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. Dobré mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy. Soud má podle § 577 o.z. možnost, je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změnit tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě soud má zato, že žalovaná nebyla schopna zmíněnou neplatnost rozpoznat a pokud by toho schopna byla, by posuzovaný kontrakt neuzavřela. Ujednání o výši obchodního úroku (čl.IV bod 1 úvěrové smlouvy) tak posoudil jako neplatné a obchodní úrok ve výši 1 566,10 Kč žalobci nepřiznal a v tomto rozsahu žalobu zamítl. Úrok z prodlení z čerpané jistiny, účelně vynaložených nákladů a poplatků byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 94 % a neúspěch z 6% tj. v poměrně nepatrné části, přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst.3 o.s.ř. Jedná se o soudní poplatek 1 092 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 2 363 Kč.