5 C 134/2022-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021, který byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se v září 2005 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021 celkem v částce 540 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, a to předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2022, za niž si vyúčtovala náklady ve výši 63 Kč, přičemž žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 5. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 7. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021 v celkové výši 540 Kč, kdy neuhradila ani náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal náklady na její zastoupení advokátem za účelně vynaložené, když pro to nebyly zjištěny žádné mimořádné okolnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne [datum] nebo sp. zn. II. ÚS 1333/14 ze dne [datum]), tudíž jí byly přiznány pouze náklady nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o. s. ř.), sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady za 1 úkon po 100 Kč (§ 1 odst. 1 a 3 písm. a) – sepis žaloby, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního). Náklady za přípravu a převzetí zastoupení nebylo možné přiznat. 13. Lhůtu k plnění ponechal soud v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 1 o. s. ř.), neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší. 14. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.