5 C 213/2021-81 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Dne 10. 11. 2021 byla na soud doručena žaloba, jíž se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 15. 7. 2019 uzavřena smlouva o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby a že žalovaný neuhradil cenu za službu ve formě registračního poplatku v žalované výši se splatností do 90 dnů od data registrace. Komunikace mezi účastníky byla vylíčena tak, že dne 14. 7. 2019 v 11:58 AM žalovaný odeslal žádost o sdělení informací k dražbě rodinného domu v [obec], že na ni bylo odpovězeno zprávou ze dne 14. 7. 2019 v 11:37 PM, v níž byly poskytnuty základní informace, že dne 15. 7. 2019 v 12:46:14 byla žalovaným provedena registrace na stránkách [webová adresa], při níž zpřístupnil své osobní údaje prostřednictvím registračního formuláře, a že dne 16. 7. 2019 v 01:46 AM mu bylo odesláno plnění ze smlouvy. Důvodnost uplatněného nároku podložila rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 12 C 238/2018-45 ze dne 5. 3. 2019, rozsudkem téhož soudu č. j. 10 C 251/2020-45 ze dne 28. 1. 2021, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 31 C 21/2022-10 ze dne 27. 1. 2022 a různými okresními a obvodními soudy vydanými elektronickými platebními rozkazy, jimiž bylo jejím stejným nárokům na zaplacení částky vyhověno. 2. Žalovaný nesouhlasil s požadavkem žalobkyně a své stanovisko rozvedl tím způsobem, že přihlášku vyplnil pro svého přítele za jeho přítomnosti, jenž neměl emailovou adresu ani počítač, a že upozornění na zpoplatnění služby nebylo umístěno na viditelném místě a ujednání o poplatku bylo pro něho překvapivé. Dovolával se stanoviska [obec] obchodní inspekce z roku 2019 a ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 3. Nezbytnou podmínkou pro vznik práva žalobkyně na zaplacení registračního poplatku a tomu odpovídající povinnosti žalovaného je to, že se na tom dohodli. Účastníci se shodli na tom, že žalovaný provedl registraci na stránce [webová adresa]. Předtím, než k ní došlo, byla na adresu [email] z adresy [email] dne [datum] v 11:58 AM doručena zpráva, v níž žalovaný zažádal o zaslání detailních informací k dražbě v [obec]. Téhož dne v 11:37 PM byla zaslána odpověď, kde bylo napsáno, že se jedná o inzerci exekuční dražby, že aukční portál nabízí služby pro jejich klienty, kdy je jim nápomocen právě při účasti na této dražbě s možností nákupu vybrané nemovitosti, že dalším krokem pro získání zásadních informací o konkrétní dražbě, včetně dražební vyhlášky a znaleckého posudku, je třeba provést registraci kliknutím na přiložený odkaz nebo zkopírováním a otevřením adresy [webová adresa] v prohlížeči počítače, že po přiřazení registrace k poptávce bude zahájena další komunikace a bude zaslán znalecký posudek a dražební vyhláška včetně dalších užitečných informací k vybrané dražbě, následně registrační dokumenty, návody a tipy a informace o možnosti využít produkt Dražba efektivně a že vše je nabízeno v rámci služby, která bude poskytnuta dle aktuálních Aukčních podmínek. Na registrační stránce na levé straně byly zobrazeny dva rámečky Přihlašovací údaje a Kontaktní údaje, jež byly situovány pod sebou, a na pravé straně ve stejném uspořádání byl zobrazen rámeček Registrace právnické osoby a rámeček, v němž se nacházel text:„ Dovolujeme si Vás informovat o našich zásadách ochrany osobních údajů. Odesláním registrace souhlasíte s aukčními podmínkami pro jednotlivé typy aukcí a inzerce exekučních dražeb.“, pod nímž bylo tlačítko Registrovat se. Na registračním logu klienta bylo dokumentováno, jak probíhal proces registrace, jaké osobní údaje žalovaný sdělil a že mu bylo přiděleno ID [číslo]. Na předregistrační komunikaci ani na stránce s přihlašovacím formulářem nebylo seznámení o tom, že by samotnou registrací vznikla žalovanému povinnost zaplatit poplatek ve výši 5 000 Kč a že by mělo dojít k uzavření jakékoli smlouvy mezi účastníky. Dne 16. 7. 2019 v 01:48 AM byla z adresy [email] na adresu [email] zaslána zpráva, v níž bylo uvedeno, že se posílají slíbené dokumenty, a jejíž součástí bylo další informativní sdělení. Ani na této emailové zprávě nebylo poučení o zásadních důsledcích registrace a její součástí se nestala příloha, jež by obsahovala smlouvu o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby - systémem [webová adresa] pro fyzické a právnické osoby. 4. Na smlouvě o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby - systémem [webová adresa] pro fyzické a právnické osoby, již doložila žalobkyně, bylo zaneseno, že jejími smluvními stranami jsou žalobkyně jako Poskytovatel služeb v rámci exekuční dražby a registrovaný uživatel portálu [webová adresa] jako zájemce, že registrační poplatek činí 5 000 Kč a je splatný do 90 dnů od data registrace na [webová adresa], že zahrnuje možnost využití emailové podpory, možnost využití produktů Dražba efektivně a zastoupení klienta na dražbě (4. a 5. věta v čl. II. Cena) a že tato smlouva se uzavírá prostřednictvím komunikace na dálku v prostředí internetu, že zájemce prohlašuje, že se před uzavřením této smlouvy podrobně seznámil se sdělením před uzavřením smlouvy prostřednictvím internetu a se znalostí tohoto sdělení tuto smlouvu po zralé úvaze uzavírá a že smluvní strany shodně prohlašují, že tato smlouva byla uzavřena podle jejich pravé a svobodné vůle, vážně a srozumitelně (2. odstavec v čl. III. Ostatní ujednání). Vyplývá z ní, že má formulářovou podobu, když žalovaný v ní není identifikován osobními údaji, i když byly žalobkyni poskytnuty, ani identifikačním číslem (ID), jež mu bylo přiděleno, a obsah je stylizován způsobem, jenž nevyžaduje žádné úpravy. Nelze nechat bez povšimnutí, že na něm absentují podpisy smluvních stran. Jestliže smlouva není podepsána, nemohla se stát právním podkladem pro vznik smluvního vztahu mezi účastníky a účtování registračního poplatku. Z vyjádření žalobkyně lze naznat, že úprava vzniku jejího práva na zaplacení registračního poplatku a smluvního vztahu mezi účastníky ze smlouvy o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby - systémem [webová adresa] pro fyzické a právnické osoby má vycházet z aukčních podmínek. Podle názoru soudu by prostá (nepodepsaná) smlouva v písemné podobě měla představovat jakési potvrzení vzniku právního vztahu mezi účastníky na základě registrace s ohledem na textaci ve smluvních dokumentech. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila aukční podmínky ani s nimi související zdrojové materiály, nemohl se soud s nimi seznámit, provést je k důkazu a zjistit, co bylo jejich obsahem, jaká byla struktura textu, provázanost smluvních ujednání a kde byly dostupné dokumenty jako např. ceník či sdělení před uzavřením smlouvy prostřednictvím internetu. Soud musí za dané situace konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně toho, že žalovanému měla registrací na stránce [webová adresa] vzniknout povinnost uhradit poplatek ve výši 5 000 Kč a že mělo dojít k uzavření smlouvy o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby - systémem [webová adresa] pro fyzické a právnické osoby. 5. Žalobkyně se k jednání nařízenému na den 15. 2. 2022 nedostavila, ačkoli předchozí jednání naplánované na den 1. 2. 2022 bylo k její žádosti odročeno, nemohla být proto soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že nepožádala o odročení jednání. 6. Jde-li o rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 10 C 251/2020-45 ze dne 28. 1. 2021 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 31 C 21/2022-10 ze dne 27. 1. 2022, kde byly posuzovány identické nároky žalobkyně, soud uvádí, že v těchto řízeních soudy rozhodovaly bez nařízení jednání pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.), kdežto v nyní řešené věci bylo jednání nařízeno, když nebyly doloženy stěžejní smluvní dokumenty, a sice aukční podmínky. Bez nařízení jednání by nebylo možné toto rozhodnutí založit na t