6 C 244/2023-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou dne 23.5.2023 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 949,36 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 mezi společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), jako původním věřitelem a postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 30.9.2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 36 949,36 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 27.2.2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal v částce 36 949,36 Kč a splatností dne 27.2.2023. Doplnila, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 12.3.2023. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí celkem 36 949,36 Kč nejpozději splatných dne 27.2.2023. Dále žalobkyně navrhla, aby v případě, pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2 Žalobkyně se k jednání s omluvou nedostavila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dne 9.10.2023. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti: 4 Z úvěrové smlouvy ze dne 30.9.2022 soud zjistil, že jako věřitel je uvedena společnost [právnická osoba] Jako klient je označen žalovaný. Za maximální úvěrový limit je označena částka 25 000 Kč. Číslo bankovního účtu, na který má být úvěr vyplácen, uvedeno není. Listina není ze strany žalovaného jakkoliv verifikována. 5 Z dopisu ze dne 12.3.2023 plyne oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni žalovanému. Dopisem ze dne 12.3.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované pohledávky před podáním žaloby. Z podacího lístku plyne odeslání zásilky dne 12.3.2023. 6 Z listiny označené jako„ loan application info“ plynou osobní údaje žalovaného a číslo účtu [bankovní účet]. Listina není ze strany žalovaného jakkoliv verifikována. 7 Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 2.10.2023 soud zjistil, že žalovaný je majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] s datem otevření 28.6.2022. 8 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. 9 Soud ve věci aplikoval § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále § 75 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 10 Soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování nelze mít tvrzení žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy dne 30.9.2022 a čerpání úvěru v celkové výši 36 949,36 Kč za prokázané. Žalobkyně nepředložila soudu jedinou listinu, jež by byla verifikována ze strany žalovaného. Rovněž nebyla předložena žádná listina, jež by osvědčovala totožnost žalovaného, výplatu nárokované částky ani určení uvedeného čísla účtu k výplatě dané částky. 11 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili a nemohli být tedy soudem poučeni o nutnosti důkazní návrhy doplnit. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). 12 V souzené věci proto soud uzavřel, že žalobkyně nepředložila soudu důkazy, kterými by prokazovala, že došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru dne 30.9.2022 se žalovaným, přičemž za takovéhoto závěru, je nadbytečné zabývat se řádným posuzováním úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně. Pokud žalobkyně navrhla posoudit v takovém případě žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2 991 o.z., je základním předpokladem úspěchu žalobkyně prokázání vyplacení žalované částky (případně její části) žalovanému. K tomu však v souzené věci nedošlo, neboť prokázána byla toliko skutečnost, že žalovaný je majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] (v souladu s důkazním návrhem žalobkyně), nelze však mít za prokázané vyplacení žalované částky ze strany žalobkyně, resp. právního předchůdce žalobkyně, kdy tato skutečnost nebyla relevantně osvědčena, neboť nelze vycházet toliko z listin vyhotovených žalobkyní, příp. jejím právním předchůdcem. 13 Vzhledem ke shora uvedenému soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14 Ve věci úspěšný účastník má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Jelikož žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, žádné náklady v souvislosti se soudním řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.