6 C 240/2024-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou dne 26.6.2024 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhala zaplacení částky 45 939,48 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.1.2020 mezi společností , právnická osoba, , Anonymizováno, p.l.c., (dříve , Anonymizováno, Bank p.l.c.,) se sídlem , adresa, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 27.6.2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 45 939,48 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 22.4.2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Tvrdila, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 45 939,48 Kč a splatností dne 22.4.2024. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 13.5.2024. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí celkem 45 939,48 Kč nejpozději splatných dne 22.4.2024. Dále navrhla, aby v případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2 Žalobkyně se k jednání s omluvou nedostavila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dne 31.10.2024. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.3 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:4 Z dopisu ze dne 13.5.2024 plyne oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni žalovanému. Dopisem ze dne 13.5.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované pohledávky před podáním žaloby. Z podacího lístku plyne odeslání zásilky dne 13.5.2024.5 Na základě předložených listin (zejména oznámení o postoupení o pohledávky ze dne 13.5.2024 vč. podacího lístku ze dne 13.5.2024) soud konstatuje, že má aktivní legitimaci žalobkyně ve věci za prokázánu.6 Z listiny označené jako „loan application info“ plynou osobní údaje žalovaného a číslo účtu , č. účtu, . Listina není ze strany žalovaného jakkoliv verifikována.7 Z úvěrové smlouvy ze dne 27.6.2023 soud zjistil, že jako věřitel je uvedena společnost , Anonymizováno, . Jako klient je označen žalovaný. Sjednán byl úvěr revolvingový. Za maximální úvěrový limit je označena částka 38 000 Kč. Číslo bankovního účtu, na který má být úvěr vyplácen, uvedeno není. Listina není ze strany žalovaného jakkoliv verifikována.8 Ze zprávy Československé obchodní banky, a.s. ze dne 17.10.2024 soud zjistil, že žalovaný byl k datu 27.6.2023 majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, .9 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.10 Soud ve věci aplikoval § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále § 75 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.11 Soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování nelze mít tvrzení žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy dne 27.6.2023 a čerpání úvěru v celkové výši 45 939,48 Kč za prokázané. Žalobkyně nepředložila soudu jedinou listinu, jež by byla verifikována ze strany žalovaného. Rovněž nebyla předložena žádná listina, jež by osvědčovala totožnost žalovaného, výplatu nárokované částky ani určení uvedeného čísla účtu k výplatě dané částky.12 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili a nemohli být tedy soudem poučeni o nutnosti důkazní návrhy doplnit. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).13 V souzené věci proto soud uzavřel, že žalobkyně nepředložila soudu důkazy, kterými by prokazovala, že došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru dne 27.6.2023 se žalovaným, přičemž za takovéhoto závěru, je nadbytečné zabývat se řádným posuzováním úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně. Pokud žalobkyně navrhla posoudit v takovém případě žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2 991 o.z., je základním předpokladem úspěchu žalobkyně prokázání vyplacení žalované částky (případně její části) žalovanému. K tomu však v souzené věci nedošlo, neboť prokázána byla toliko skutečnost, že žalovaný byl k datu 27.6.2023 majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, (v souladu s důkazním návrhem žalobkyně), nelze však mít za prokázané vyplacení žalované částky ze strany žalobkyně, resp. právního předchůdce žalobkyně, kdy tato skutečnost nebyla relevantně osvědčena, neboť nelze vycházet toliko z listin vyhotovených žalobkyní, příp. jejím právním předchůdcem.14 Vzhledem ke shora uvedenému soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.15 Ve věci úspěšný účastník má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Jelikož žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, žádné náklady v souvislosti se soudním řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.