12 C 210/2024-95 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Tvrzení účastníků řízeníŽalobou soudu doručenou dne , datum, se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jehož součástí je dosud , Anonymizováno, stavba , Anonymizováno, domu (dále jen „RD“), evidovaný na LV číslo , hodnota, . Tvrdí, že uvedené nemovitosti jsou v jejím výlučném vlastnictví, neboť je výlučnou vlastnicí pozemku a výstavba rodinného domu na jejím pozemku započala po uzavření manželství (tj. po , datum, ) - územní rozhodnutí nabylo právní moci , datum, a stavební povolení , datum, . Po rozvodu manželství účastníků, tedy po , datum, (po právní moci rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, ) žalovaný nadále uvedené nemovitosti užívá, přestože byl opakovaně k vyklizení vyzván, na druhou výzvu ze dne , datum, , reagoval tak, že bez dalšího vyklizení odmítl.2 Z vyjádření žalovaného k žalobě vyplývá, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, navrhuje zamítnutí žaloby, neboť je přesvědčen, že rodinný dům se nachází v zaniklém společném jmění manželů – účastníků řízení, ohledně jehož vypořádání (nezkolaudované stavby rodinného domu nacházející se na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ) podal žalovaný dne , datum, žalobu, řízení je vedeno u , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . , právnická osoba, budovali účastníci řízení společně v souladu s dohodou, že bude součástí SJM a že tak bude zapsána do katastru nemovitostí. Navrhl, aby soud přerušil řízení do doby, než uvedené řízení o vypořádání pravomocně skončí.3 Soud návrhu na přerušení řízení vyhověl, jeho usnesení však bylo odvolacím soudem zrušeno s odůvodněním, že sice bude v obou věcech nutno řešit stejnou předběžnou otázku – zda předmětný rodinný dům je ve smyslu § 506 odst. 1 o.z. součástí pozemku a jako takový je ve vlastnictví žalobkyně nebo se jedná o samostatnou nemovitou věc v SJM– ale okresní soud přehlédl, že je shodně v obou řízeních tvrzeno, že rodinný dům byl vystaven během manželství účastníků, za účinnosti o.z., z čehož jednoznačně plyne, že by měl být primárně nahlížen dle § 506 odst. 1 oz jako součást tohoto pozemku, tj. rovněž ve vlastnictví žalobkyně. Zároveň z tvrzení účastníků ani ze spisu nevyplývá, že by mohl být učiněn závěr o existenci takového právního titulu, který by (výjimečně), založil samostatnost domu jako nemovité věci, jež se vystavěním (do fáze, kdy byla zřejmou dispozice prvního nadzemního podlaží), stala součástí SJM, když takovým titulem bez dalšího nemůže být žalovaným dosud blíže nepopsaná „dohoda“ manželů, že dům bude společný.4 Soud proto za účelem konkretizace tvrzené dohody vyzval žalovaného k doplnění žalobních tvrzení. Z něj vyplynulo, že dohoda o tom, že nezkolaudovaná stavba bude součástí SJM, a takto bude zanesena do katastru nemovitostí, byla uzavřena ústně mezi žalobkyní a žalovaným v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ještě před uzavřením manželství, když spolu měly , Anonymizováno, nezletilé děti, s tím, že budují společnou domácnost. Výstavba nezkolaudované stavby byla financována z prostředků získaných smlouvou o hypotečním úvěru v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , výstavbu zajišťoval zejména žalovaný, svépomocí, a žalovaný také splácí do dnešního dne úvěr. Dále žalovaný tvrdí, že uvedené nemovitosti začal užívat s konkludentním souhlasem žalobkyně, tedy dle mínění žalovaného mezi účastníky řízení vznikl konkludentně smluvní vztah, a to výprosa či výpůjčka, respektive spíše výpůjčka, neboť bylo zřejmé, že užívání bude dočasného charakteru – do doby vypořádání SJM. S tím, že takovýto smluvní vztah nebyl nikdy řádně ze strany žalobkyně ukončen. S ohledem na všechny tyto skutečnosti se mu současné jednání žalobkyně jeví jako rozporné s dobrými mravy.5 Dokazování, skutkový závěr:Rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že manželství účastníků uzavřené dne , datum, bylo pravomocně rozvedeno ke dni , datum, . Z provedeného dokazování (výpisem z katastru nemovitostí, územním rozhodnutím z , datum, , stavebním povolením z , datum, ) soud učinil závěr, že na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, ve výlučném vlastnictví žalobkyně, byla v průběhu manželství účastníků vystavena dosud , Anonymizováno, stavba , Anonymizováno, domu. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, podané k poštovní přepravě téhož dne má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k vyklizení uvedených nemovitostí již , datum, a následně – pro neúspěch pokusu vyřešit věc smírně – dne , datum, .6 Právní posouzení, právní závěr.Podle ustanovení § 769 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. (dále jen „o.z.“ ) zaniklo-li manželství rozvodem a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má, k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat, ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.7 Protože o povinnosti druhého manžela se vystěhovat soud rozhodne tehdy, pokud manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, byla v tomto řízení rozhodná skutečnost, zda jsou uvedené nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobkyně, či zda – jak tvrdí žalovaný, – se rodinný dům nachází v zaniklém SJM účastníku řízení.8 Podle ustanovení § 506 odst. 1 občanského zákoníku, součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“ ) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Občanský zákoník nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014 a z uvedeného ustanovení vyplývá, že stavba, která byla zřízena po , datum, , se stává součástí pozemku. Protože k výstavbě rodinného domu došlo za účinnosti o.z., stala se součástí pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně, tudíž je rovněž ve vlastnictví žalobkyně.9 K tvrzené existenci dohody, že , Anonymizováno, stavba bude součástí SJM, uzavřené ústně mezi žalobkyní a žalovaným v , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud uvádí:Podle názoru soudu není existence tvrzené dohody rozhodnou skutečností, neboť i kdyby tvrzení o dohodě byla prokázána, nemohl by být soudem učiněn závěr o existenci takového právního titulu, který by (výjimečně) založil samostatnost domu jako nemovité věci, jež se vystavením (do fáze, kdy byla zřejmou dispozice prvního nadzemního podlaží) stala součástí SJM. A to z následujících důvodů. Podle ustanovení § 3055 odst. 1, stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku, nebo jsou- li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Podle ustanovení § 3055 odst. 2, odst. 1 platí obdobně pro stavbu, která má být zřízena na pozemku jiného vlastníka na základě věcného práva vzniklého stavebníku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.10 Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2216/2023 vyplývá, že význam odst. 2 spočívá v tom, že umožňuje zachování samostatného právního režimu stavbě, která byla zřízena po 1.1. 2014, ale na základě práva vzniklého před tímto datem, tj. buď tak, že byla zahájena před 1.1. 2014 a do dne účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník jako věc v právním smyslu nevznikla, anebo byla zahájena až po 1. 1. 2014. Protože žalovaný tvrdí, že dohoda byla uzavřena v , datum, , učinil závěr, že žalobkyně je výlučnou vlastníci předmětné stavby rodinného domu.11 K tvrzení žalovaného, že uvedené nemovitosti začal užívat s konkludentním souhlasem žalobkyně, tedy dle mínění žalovaného mezi účastníky řízení vznikl konkludentně smluvní vztah, a to výprosa či výpůjčka, respektive spíše výpůjčka.12 Podle názoru soudu nejsou tato tvrzení ve věci rozhodná, neboť při závěru soudu o tom, že jsou uvedené nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobkyně, je ve věci dále rozhodné, že se účastníci nedohodli o dalším bydlení žalovaného, který měl v domě pouze právo bydlet. V tomto řízení soud rozhoduje o návrhu žalobky