217 C 186/2020-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky sestávající z jistiny ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] s příslušenstvím s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřena smlouva o úvěru, na základě které po prokázání totožnosti žalovaným a jeho registraci na webových stránkách úvěrujícího a po posouzení jeho úvěruschopnosti byl žalovanému poskytnut a na bankovní účet označený žalovaným ve smlouvě vyplacen úvěr ve výši [částka]. Tento úvěr se žalovaný zavázal vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], což nesplnil. Žalovaný na smlouvu ničeho nezaplatil, a to ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně, na níž byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Žalovaný se k žalobě, i přes výzvu soudu, nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Výpisem z obchodního rejstříku prokazuje právní osobnost žalobkyně. Z předložené smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], včetně všeobecných smluvních podmínek smlouvy ve spojitosti s potvrzením z účtu [právnická osoba] ze dne [datum] a zprávou [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které úvěrující dne [datum] poukázal na účet žalovaného částku [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve smlouvě sjednaný po slevě ve výši [částka] do [datum]. Pro případ včasného zaplacení úvěru mu byla poskytnuta ještě individuální sleva na poplatku ve výši [částka]. Ve smlouvě samotné včetně obchodních podmínek, které jsou její součástí, není žádné ujednání o tom, že sleva na poplatku ve výši [částka], když dle smlouvy o úvěru poplatek za poskytnutí úvěru před slevou činí [částka], je podmínečná např. vázána na včasné zaplacení jistiny a poplatku. Ze smlouvy bylo dále prokázáno, že pro případ prodlení si smluvní strany dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení (čl. VIII.1 obchodních podmínek vtělených do smlouvy). Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil, když opak ani netvrdil a nic takového se z obsahu spisu nepodává. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne [datum] mezi úvěrujícím a žalobkyní ve spojení s oznámením úvěrujícího adresovaným žalovaným o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a změně platebního místa prokazují, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o úvěru za žalovaným byla postoupena podle § [číslo] a násl., zejména § 1882 občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně legitimována. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. 10. Po zhodnocení shora uvedených zjištění z listin soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný ve lhůtě splatnosti nezaplatil poskytnutou jistinu a smluvený úrok – poplatek za poskytnutí úvěru, který je svým ekonomickým účelem úplatou za dočasné přenechání peněz, tedy úrokem. Pokud jde o samotný poplatek – úrok, ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že byl sjednán ve výši [částka] (na slevu ve výši [částka] žalovaný včasným nezaplacením dle smlouvy ztratil nárok), neboť z žádného ujednání smlouvy se nepodává, že sleva na poplatku ve výši [částka] byla poskytnuta podmínečně. I kdyby tomu tak dle vůle úvěrujícího bylo, shledal by soud nárok žalobkyně co do částky [částka] za nedůvodný, když v souladu s § 555 občanského zákoníku je třeba právní jednání posoudit podle jeho obsahu. Na rozdíl mezi sjednaným úrokem (ve smlouvě označeném jako poplatkem za poskytnutí úvěru před slevou) a poplatkem pro případ zaplacení úvěru ve smluveném termínu a ve smlouvě určeném úroku, tj. tzv. slevou na poplatku za poskytnutí úvěru, nutno dle obsahu nahlížet podle účinků a účelu jako na další smluvní pokutu pro případ prodlení se zaplacením. Smluvní pokuta pro případ prodlení se zaplacením by tak nebyla sjednána jen v zákonem dané limitní sazbě 0,1 % denně, ale nad to i v částce [částka], tedy v rozporu se zákonným ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom zákonná regulace sankčních ujednání ve spotřebitelských smlouvách je žádoucí a nezbytná v zájmu ochrany veřejného pořádku, neboť její deregulace vedla ke vzniku dluhových pastí u nízkopříjmových skupin obyvatelstva s negativní externalitou útěkem těchto osob do černé, či šedé ekonomiky, a tím i podkopání nejenom veřejných financí, ale i sociálního zabezpečení těchto osob. Soud proto uložil žalovanému podle § 2395 občanského zákoníku povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a co do částky [částka] nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnul. 11. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku. Úrok z prodlení z částky [částka] byl zamítnut pro nedůvodnost jistiny. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 41,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 13. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků soudní poplatek doměřil.