217 C 200/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky [částka] jako jistiny s příslušenstvím, částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku a částky [částka] jako nákladů věřitele v souvislosti s prodlením žalované, když ve smlouvě byl sjednán ve spojitosti s prodlením každé splátky poplatek ve výši [částka]. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala jistinu ve výši [částka], kterou ve lhůtě splatnosti dle smlouvy nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Usnesením zdejšího soudu byla žalobkyně vyzvána k doplnění žalobních tvrzení v tom směru, jakým způsobem před poskytnutím úvěru byla ze strany poskytovatele úvěru posuzována úvěruschopnost žalované. Namísto doplnění žaloby vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a co do částky [částka], které označila jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Dále žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že žalovaná byla věřitelem vyzývána k zaplacení celé dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum]. 4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) částečně zastavil tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 5. Ve věci bylo podle § 115a) o.s.ř. rozhodnuto na základě listin založených ve spise, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas a žalovaná k výzvě soudu žádné námitky nevznesla, soud měl tedy zato v souladu s daným poučením, že také souhlasí. 6. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených zjištění z listin.: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne [datum] mezi [příjmení] [příjmení] p.l.c. a žalovanou prostřednictvím prostředků elektronické komunikace ve spojení s předsmluvními informacemi bylo shledáno, že úvěrující se zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši limitu [částka], kdy žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet formou pravidelných splátek včetně úroku z úvěru ve výši 102 % ročně, poplatku za čerpání každé částky ve výši 12,5 % z aktuálně čerpané částky. Z čl. VI odst. 1 smlouvy bylo zjištěno, že v případě prodlení s placením jakékoliv částky je věřitel oprávněn požadovat po žalované poplatek ve výši [částka] jako paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů. Výpisem z úvěrového účtu zasílaného žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná byla věřitelem vyzývána k zaplacení částky [částka] do [datum] s tím, že tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a částky [částka] jako kapitalizovaného úroku, poplatků za výběr a pokut z prodlení ve výši 2 x [částka]. Potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru tohoto dne čerpala od [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. celkem částku [částka]. Z oznámení o postoupení pohledávky zasílané žalované [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. ze dne [datum] ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. za žalovanou byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna včetně oznámení nového platebního místa oznámením ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] bylo doloženo, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení také částky [částka]. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 9. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dáel jen také„ z.s.u.“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo]. Z důvodové zprávy k § 86 zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem… 13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužní