218 C 177/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru ve výši [částka], úroku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] je prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Žalobkyně předložila k důkazu listinu nazvanou smlouva o úvěru [číslo] smlouva není opatřena vlastnoručním ani elektronickým podpisem žalované. Samotná listina tedy žádným způsobem neumožňuje jednoznačnou identifikaci žalované. Z neúplných výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že na účet právní předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] poukázána z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované] částka [částka] a dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] odeslána platba ve výši [částka], označená jako [anonymizováno] od [anonymizováno] [číslo]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení celkové částky [částka] a úroků z prodlení nejpozději do [datum]. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 559 občanského zákoníku, každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru ve výši [částka], se zápůjční úrokovou sazbou 298,08 % ročně odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru na 1 měsíc ve výši [částka], dále sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, i jednorázových smluvních pokut. Ačkoliv k jejich sjednání není třeba písemné formy, je třeba, aby žalobkyně svoje tvrzení prokázala. Soud nemá z předložených důkazů za prokázané, že tomu tak bylo, že by účastníci uzavřeli smlouvu tvrzeného obsahu. Pouhý fakt, že má žalobkyně k dispozici osobní údaje žalované, uzavření smlouvy neprokazuje. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, že odpovídá obsahu předložené písemné listiny. Žalobkyně neprokázala svá tvrzení ohledně uzavření smlouvy o úvěru, nemohlo jí tedy být plně vyhověno. Protože však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované zaplatila [částka] a žalovaná žádný jiný právní důvod poskytnutí této částky netvrdila, vyšel soud z toho, že žalovaná se na úkor žalobkyně o částku [částka] obohatila. Žalobě tedy bylo co do této částky vyhověno, včetně přiznání zákonného úroku z prodlení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch.