109 C 13/2021-31 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut na jeho účet úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru došlo [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby [anonymizováno] ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Součástí splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku též i měsíční úhrada [částka] za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr, když žalovaný zároveň při podpisu smlouvy podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Žalobkyně v žalobě uvedla, že z její strany byla posouzena schopnost žalovaného řádně hradit úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, dále databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného a tak dále). Takto bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou u žalovaného dostatečné. Žalobkyně uvedla dále, že žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru, kdy této žádosti bylo ze strany žalobkyně vyhověno. Po dobu odkladu splátek v době od [datum] do [datum] neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný také v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 oznámil dne [datum] žalobkyni, že má v úmyslu využití ochranné doby podle tohoto zákona. O délku ochranné doby se odložil čas plnění peněžitých dluhů žalovaného vůči žalobkyni, to je od [datum] do [datum]. Za dobu trvání ochranné doby vzniklo žalobkyni právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně žalovanému potvrdila přijetí oznámení o využití ochranné doby, sdělila mu den počátku a konce ochranné doby a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má zaplatit. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění byly žalobkyni uhrazeny pouze částky [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši [částka] (to je [částka] za splátky [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů). V důsledku tohoto prodlení žalobkyni vzniklo právo také na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka] (to je 2 x [částka] za splátky [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Právě z důvodu prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], čímž se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré do té doby nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny s tím, že tuto jistinu ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, to je od [datum] do úplného zaplacení. Žalobkyně tedy požaduje novou dlužnou jistinu [částka], smluvní pokuty celkem ve výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvisloti s prodlením v celkové výši [částka], smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od [datum] do data vyhotovení žaloby v celkové výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný na ni ale nereagoval. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení do spisu založila smlouvu o úvěru [číslo] přihlášku žalovaného do skupinového pojištění, oznámení žalobkyně o schválení úvěru, dodejku k Oznámení, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, ověření v registru SOLUS, NRKI, pracovní smlouvu žalovaného, jeho výplatní pásky, žádost žalovaného o odklad splátek, oznámení žalobkyně o provedeném odkladu splátek s upraveným splátkovým kalendářem, oznámení žalovaného o využití ochranné doby, sdělení žalobkyně, kartu klienta, výzvu k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvu, podací arch k předžalobní výzvě. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se dostavila žalobkyně (její právní zástupce). Žalovaný se nedostavil, neomluvil se, k věci se písemně nevyjádřil, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud jednání provedl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Soud provedl dokazování listinami, které do spisu založila žalobkyně. Zároveň soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a důkazů k otázce zjišťování a hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně, která odkázala na žalobu a všechny listiny, které na podporu žalobních tvrzení do spisu založila, uvedla, že již žádné další listiny k důkazu nemá a neuvádí ani žádná další žalobní tvrzení. Žalobkyně setrvala na tom, že úvěruschopnost žalovaného posoudila řádně, když v mnoha oblastech může vycházet pouze z informací, které jí poskytne dlužník a nemá možnost si tyto informace nijak ověřit. 5. Z provedených listin vzal soud za prokázané, že smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka [částka], byla skutečně uzavřena [datum] Smlouva je podepsána účastníky, obsahuje ujednání o úrocích, výši splátek, sankcích, jak žalobkyně v žalobě uvedla. Za úvěr ve výši [částka] měl žalovaný kromě zmíněné částky splatit dalších [částka], to vše v měsíčních splátkách po [částka] (za předpokladu, že bude splácet řádně a nedojde na sankční poplatky). Z listin také vyplývá, že žalovaný nejdříve požádal o odklad splátek a poté využil i ochranné doby nesplácení v souvislosti s pandemií COVID19. Na obě sdělení žalovaného v tomto směru žalobkyně skutečně reagovala včetně zaslání mu nového splátkového kalendáře. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více, než [anonymizováno] splátku [částka]. Že žalobkyně úvěr zesplatnila, vyzvala žalovaného k úhradě a před podáním žaloby mu zaslala předžalobní upomínku, to se žalobkyni v řízení také prokázat podařilo. Co však žalobkyně v řízení neprokázala, je skutečnost, že s péčí řádného hospodáře nejen že zjišťovala, ale také vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl povinen před podpisem smlouvy žalobkyni předložit pracovní smlouvu a také výplatní pásku a výpis – potvrzení, že mzda, respektive její část od zaměstnavatele mu na jeho účet byla zaslána. Ostatně žalovaný s tím již zřejmě počítal, neboť u žalobkyně již v době uzavírání předmětné smlouvy o úvěru, jeden úvěr – nesplacený úvěr měl. Z formuláře hodnocení klienta to vyplynulo. Žalobkyně sama potvrdila, že žalovaný jí musí měsíčně splácet splátky [částka]. K jeho potvrzenému průměrnému příjmu [částka] měsíčně mu žalobkyně vyčíslila výdaje právě na splátku dřívějšího úvěru ve výši [částka] měsíčně plus částku [částka] měsíčně na bydlení (nájemné, inkaso). Započítala mu životní minimum [částka] s tím, že když si nebude spořit, ani hradit žádné pojištění, a nebude mít vůbec žádné další výdaje (například na dopravu, kurzy a záliby), bude mít dostatečné prostředky pro splácení dalšího úvěru od žalobkyně. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále en „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 588 věta první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 1813 věta první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr