207 C 157/2021-227 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy ze dne [datum] odebíral žalovaný elektřinu a plyn v odběrném místě na adrese [adresa], za realizovanou spotřebu elektřiny a plynu nezaplatil zčásti nebo vůbec, nezaplatil ani smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktur, tj. pokuty ve výši 3x po [částka] ani sjednanou smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, tj. [částka]. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení po splatnosti fakturované spotřeby. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky, následně soud nařídil jednání, žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání nedostavil, doručení měl vykázáno, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Žalobkyni bylo při jednání poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a důkazy stran rozhodných skutečností o věci samé. Žalobkyně dovysvětlila mechanismus vyúčtování v opravných fakturách, poukázala na příslušná ujednání o smluvních pokutách za opožděné platby či porušení jiných konkrétních povinností, setrvala na požadavku smluvních pokut za nerealizovanou spotřebu v době, kdy v důsledku porušení povinností žalovaného musela žalobkyně obě smlouvy ukončit, tj. na částce [částka]. 4. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvou o sdružených službách dodávky plynu, obchodními podmínkami, informacemi pro zákazníka – spotřebitele, vyúčtováním, opravným vyúčtováním, oznámením o přerušení dodávky, odstoupením od smlouvy, oznámením, plánem záloh a plateb, předžalobní upomínkou spolu s podacím archem, ceníkem elektřiny, plynu a služeb a informacemi pro zákazníka. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávkách elektřiny a plynu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva o dodávce elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců, o dodávce plynu na 36 měsíců, vždy od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace smlouvy, a to v kategorii [anonymizováno]. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky plynu a elektřiny a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázal hradit měsíční zálohy. V rámci smlouvy strany ve smluvních podmínkách sjednaly pro případ porušení každé jednotlivé platební povinnosti žalovaného smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu, resp. elektřiny ve výši [částka] pro kategorii [anonymizováno] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši [částka] za jednotlivá prodlení s platbami ať již záloh, nebo vyúčtování. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy a zároveň žalovanému zaslala fakturu ve výši [částka] se splatností [datum], ve které jí vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, obdobně žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a ukončila dodávku plynu do odběrného místa žalované z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy a zároveň žalované zaslala fakturu ve výši [částka] se splatností [datum], ve které mu vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. 6. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah skončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoli zaplatil (kromě plateb, které zmiňovala žalobkyně), ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu. 7. Soud na věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Obdobné povinnosti podle téhož zákona má při dodávce plynu. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění (elektřinu a plyn) na základě platné smlouvy ze dne [datum] a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tento závazek splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur dostal do prodlení s peněžitým plněním, přičemž splatnost byla stranami sjednána v obchodních podmínkách. 12. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každé prodlení s platbou o více jak 10 dnů dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši a pro případ porušení povinnosti, přičemž splatnost byla stanovena shodně jako splatnost vystaveného vyúčtování. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se skutečně dostal do prodlení, s platbou záloh za elektřinu a plyn i s platbou vyúčtované skutečné spotřeby. Svůj závazek ze smlouvy nesplnil, a žalobkyni tedy vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v požadované výši. 13. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši [částka] za neodebranou elektřinu, dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projevu vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalované obdobnou povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, ze dne 12. 3. 2020 sp. zn. 27 Co 16/2020, 22 Co 97/2020-119 a další). V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř.. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, ve výši rozdílu úspěchu účastníků, tj. co do 44 % pak má žalobkyně právo, aby jí žalovaná nahradila poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí [částka] (tzn. poměrná část n