209 C 142/2021-66 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] to prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný uzavřel smlouvu zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazující jeho vlastnoruční podpis. SMS s uvedeným kódem byla žalobkyní zaslána na telefonní číslo žalovaného po seznámení se všemi smluvními dokumenty včetně předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru. Na základě podepsané smlouvy byla žalobkyní žalovanému dne [datum] vyplacena zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši [částka], kdy částku [částka] činily obchodní úroky, a [částka] činil administrativní poplatek. Žalovaný měl celkovou částku [částka] splatit v 59 splátkách po [částka] s tím, že 60. splátka bude ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla dohodnuta na den [datum]. Žalovaný nehradil splátky dle smluvních ujednání, zaplatil je pouze částečně, dostal se do prodlení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k nápravě s tím, že jinak dojde k zesplatnění. Protože žalovaný dluh neuhradil, k zesplatnění došlo, a to ke ke dni [datum]. K tomuto dni činila neuhrazená jistina zápůjčky [částka] (žalobkyně do této částky započítala úhradu žalovaného ve výši [částka] a úhradu ve výši [částka]. Žalobkyně kromě jistiny požaduje po žalovaném dluh na obchodních úrocích ve výši [částka], kdy na celkovou částku obchodních úroků ke dni zesplatnění ve výši [částka] žalobkyně započítala úhradu žalovaného v celkové výši [částka]. Na poplatcích za správu zápůjčky žalobkyně požaduje dluh ve výši [částka], když do celkového dluhu na poplatcích ke dni zesplatnění ve výši [částka] žalobkyně započítala žalovanému úhradu ve výši [částka]. Žalobkyně po žalovaném požaduje dále smluvní pokuty ve výši [částka] a částku [částka]. Protože celková žalovaná částka nekorespondovala s žalobními tvrzeními, soud žalobkyni vyzval k doplnění a upřesnění žaloby. Žalobkyně podáním upřesnila, že kromě již uvedených dílčích nároku požaduje po žalovaném neuhrazený zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a neuhrazené účelně vynaložené náklady [částka] a dále zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. O úhradu celkového dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu, na tuto ale žalovaný nereagoval. 2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně do spisu založila smlouvu o zápůjčce, obchodní podmínky, vyčíslení pohledávky, předžalobní upomínku, sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut, splátkový kalendář, výzvu k úhradě dlužných splátek a informaci o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení, oznámení o zesplatnění zápůjčky, doklad o vyplacení zápůjčky, výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line, bankovní výpis klienta. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se žalobkyně dostavila. Nedostavil se žalovaný, k žalobě se nevyjádřil, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Protože soud neměl za dostatečná tvrzení, a ani důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní před poskytnutím úvěru, vyzval v tomto směru žalobkyni k doplnění. Žalobkyně dotvrdila, že měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného, lustrovala ho v dostupných registrech dlužníků a vycházela také z informací, které jí sám žalovaný poskytl, neměla důvod mu nevěřit. Žalobkyně založila do spisu formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr a dvě výplatní pásky žalovaného. I tyto listiny soud k důkazu provedl. 5. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, byť tato listina není účastníky řádně podepsána, že smlouva o zápůjčce byla mezi nimi uzavřena, neboť v kontextu s dalšími provedenými důkazy nebyl shledán žádný jiný důvod, proč by žalobkyně na účet žalovaného v uvedeném období částku [částka] převedla. Z výpisů z účtů žalovaného, jeho výplatních pásek a také z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, který, byť opět řádně žalovaným nepodepsaný, žalobkyně do spisu založila, soud vzal také za prokázané, že žalobkyně se před poskytnutím finančních prostředků žalovanému zabývala jeho úvěruschopností. Z výpisů z účtů žalovaného soud zjistil, že například za období dubna 2020 byla na účet žalovaného připsána celkem částka [částka], odepsáno bylo [částka], v období května 2020 byla připsána celkem částka [částka], odepsáno bylo [částka], v červnu 2020 byla připsána částka [částka], odepsáno bylo [částka]. Z těchto výpisů soud dále zjistil, že žalovaný v uvedených obdobích dostal jednorázově větší sumy od různých nebankovních organizací, mezi výdaji se naopak objevují opakující se menší platby – pravděpodobně splátky těmto subjektům. Ostatně ve Formuláři příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr je uvedeno, že žalovaný má pravidelné splátky půjček [částka] měsíčně, že má průměrné měsíční výdaje [částka], že platí nájem, že na na současné adrese (která není ve formuláři uvedena) se zdržuje 1 až 3 roky, že má střední školu s maturitou a že má měsíční příjem [částka]. Z tohoto formuláře tedy vyplývá, že žalovaný v době uzavírání smlouvy již další půjčky, úvěry bezesporu měl. Navíc porovnáním těchto údajů a údajů vyplývajících z výpisů z účtu žalovaného je jasné, že žalovaný měl průměrné měsíční výdaje mnohonásobně vyšší než [částka], i splátky dalších půjček činily víc, než [částka] měsíčně. Ve formuláři sice je uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, výše nákladů na bydlení tam však specifikována není, a už vůbec není ničím doložena. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 588 věta první o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 1813 věta první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 11. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne [datum] nelze považovat za platnou. Žalobkyně, jak uvedeno výše, se sice úvěruschopností žalovaného zabývala, vyžádala si výpisy z jeho účtů, výplatní pásky, a vyplnila (nechala si vyplnit) přehled příjmů a výdajů, nicméně pokud tyto údaje lze hodnotit jako dostatečné, a soud i o tom má jisté pochybnosti, pak takto zjištěné informace v žádném případě nebyly posouzeny řádně vzhledem k zamýšlenému, tedy hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nebylo provedeno s péčí řádného hospodáře. Jinak by totiž žalobkyně nemohla žalovanému částku [částka] půjčit bez obav o řádné splácení, navíc kdy mezi účastníky bylo dojednáno, že žalovaný vrátí nejen jistinu [částka], ale k tomu ještě obchodní úrok [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka], tedy, že celkem bude schopen splatit částku [částka] 12. Protože soud smlouvu shledal neplatnou jako takovou, nemohl z jejího titulu žalobkyni žádné plnění přiznat. Na tomto místě však soud uvádí, že i kdyby řádné zkoumání a posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně bylo prokázáno, dohodnuté úroky a poplatky vzhledem k jejich nepřiměřené výši soud shledal jednoznačně nemravnými a stejně by jim nemohl poskytnout soudní ochranu (a tedy rozhodnout o nároku žalobkyně na jejich zaplacení). 13. Na straně druhé nebylo v řízení prokázáno, že byť žalovaný převzal od žalobkyně částku [částka], by tuto v plné výši vrátil. Jak žalobkyně uvedla, a toto její tvrzení nebylo zpochybněno ani vyvráceno, žalovaný uhradil celkem částku [částka]. 14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,