209 C 154/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] žalobkyně co by postupník uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] co by postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný informován. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové částce [částka], a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná [datum]. Převzetí úvěru žalovaný potvrdil svým podpisem. Svůj závazek však nesplnil řádně a včas, ocitl se v prodlení. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši [částka], dlužným úrokem ve výši [částka], dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a dlužným inkasním poplatkem ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného jako jsou například platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, plateb SIPO, výdaje související s platbami sociální a zdravotního pojištění, splácení exekuce a podobně. Žalovanému byla dle žalobkyně zaslána dne [datum] předžalobní výzva. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], předžalobní výzvu ze dne [datum] a smlouvu o postoupení pohledávek. 3. K výzvě soudu ještě před nařízeným jednáním žalobkyně do spisu založila listinu nazvanou jako ujednání o zpracování osobních údajů, pracovní smlouvu žalovaného ze dne [datum], výplatní listinu žalovaného za měsíc srpen 2017, smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou ze dne [datum], kopii osobního dokladu žalovaného, žádost o úvěr ze dne [datum] a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze stejného dne. Žalobkyně také doplnila tvrzena v tom směru, že žalovaný v době platnosti smlouvy uhradil původnímu věřiteli částku [částka] třemi splátkami v hotovosti po [částka], jednou splátkou na účet ve výši [částka]. 4. K nařízenému jednání se žalobkyně (její právní zástupce) omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, k žalobě se písemně nevyjádřil, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud za uvedené procesní situace věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] a žalovaný dne [datum] podepsali listinu – Smlouvu o úvěru [číslo]. Věřitel se ve Smlouvě zavázal poskytnout dlužníkovi [částka]. Dlužník se zavázal věřiteli zaplatit úrok [částka], úplatu za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu [částka], poplatek za inkaso plateb v hotovosti [částka] ve 14ti splátkách po [částka]. Žalovaný svým podpisem smlouvy podepsal i převzetí částky [částka] v hotovosti. Žalobkyně vyhotovila dne [datum] předžalobní výzvu, ve které žalovanému sdělila že se na něho obrací ve věci dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se [právnická osoba]. Sdělila žalovanému, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na ni dluh přešel jako na nového věřitele. Sdělila mu, že dluh ke dni výzvy, tj. ke dni [datum] činí částku [částka] a vyzvala ho, aby tuto částku plus náklady právního zastoupení ve výši [částka] ihned uhradil. Mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. 6. Z listin, které žalobkyně založila do spisu k prokázání zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil, konkrétně z pracovní smlouvy mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum], že žalovaný byl přijat do pracovního poměru jako výrobní dělník se dnem nástupu do práce [datum] na dobu určitou do [datum] se základní měsíční mzdou [částka], podle výplatní listiny mu za měsíc srpen 2017 mu po srážce stravného ve výši [částka] bylo na účet převedeno [částka] čistého. Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne [datum] uzavřené mezi pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byl nájem ujednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s měsíčním nájemným včetně záloh na služby ve výši [částka] splatným vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce na účet pronajímatele. V hodnotícím formuláři u měsíčních příjmů žadatele je uveden příjem [částka], jako měsíční výdaje jsou uvedeny dvě částky, a to na bydlení a energie celkem [částka], za dopravu, jídlo a osobní náklady [částka]. Celkové výdaje žadatele jsou vyčísleny na [částka] měsíčně. 7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil víc, než žalobkyně sama v žalobě tvrdila, tedy víc než celkem [částka]. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dne ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 11. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně spolu skutečně jednali, žalovanému oproti podpisu byla předána částka [částka], a podepsaná smlouva o úvěru skutečně obsahuje ujednání o úrocích, úplatě za poskytnutí úvěru, nákladech za vyhodnocení úvěrového případu, poplatcích za inkaso plateb v hotovosti. Smlouva obsahuje i další ujednání jejích účastníků. Ve světle dalších zjištěných skutečností však uvedená smlouva nemůže obstát a dle závěrů soudu je absolutně neplatná. Je pravda, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně se otázkou úvěruschopnosti žalovaného zabývala. Tvrdila to v žalobě a k výzvě soudu i doložila listinami. Ještě před poskytnutím úvěru si nechala předložit pracovní smlouvu, výplatní listinu i smlouvu nájemní. Nicméně i přes to do hodnotícího formuláře údaje z předložených listin neuvedla správně, když do kolonky nákladů na bydlení, a to včetně nákladů na energie vepsala pouze částku [částka] měsíčně. Soud na tomto místě poukazuje na skutečnost, že i kdyby původní věřitelka neměla k dispozici nájemní smlouvu, i kdyby snad žadatel o úvěr sám tvrdil, že na bydlení vynakládá výdaje jen v takové výši, musela by uzavřít, že to není reálné. V daném případě však dokonce měla k dispozici nájemní smlouvu, podle které jen čistý nájem činil [částka] plus další [částka] (bez padesáti korun) činily výdaje za zálohy na energie. Zcela bez komentáře soud ponechává druhý a zároveň jediný další měsíční výdaj, který původní věřitelka do celkových měsíčních výdajů žalovaného započetla, to je částku [částka] na úplně všechno ostatní, tj. na j